Úvod do kriminologie

Kriminalita patří dlouhodobě k nejsledovanějším a nejdiskutovanějším společenským problémům. Odpovídají však naše představy o jejím rozsahu, nejtypičtějších formách nebo o efektivitě trestů ukládaných za její páchání realitě? A nakolik pravdivý je obraz, který nám o zločinu podávají média či oficiální kriminální statistiky? Odpověď na tyto i mnohé další otázky nalezne čtenář v publikaci, která je zároveň přehledným a čtivě pojatým úvodem do kriminologie. Právě tento multidisciplinární obor, s nímž se ve studijních programech českých vysokých škol setkáváme stále častěji, se kriminalitě a jejímu zkoumání systematicky věnuje. Text je koncipován tak, aby čtenáře vybavil základními znalostmi potřebnými pro kritické hodnocení informací o kriminalitě, její struktuře a vývoji. Poukazuje na řadu mýtů a polopravd, které diskuse o zločinu, pachatelích i obětech již tradičně provázejí. Nabízí ucelený náhled na nejvýznamnější kriminologické teorie, a to jak ve vztahu k příčinám kriminality, tak k možnostem jejího omezování. Zabývá se aktuálními tématy, jako je recidiva a desistence, účinnost trestní politiky či prevence kriminality. Autorem je výzkumný pracovník Institutu pro kriminologii a sociální prevenci, který současně přednáší kriminologii jako externí vyučující na katedře kriminologie Policejní akademie ČR. Při přípravě publikace vycházel z nejnovějších domácích i zahraničních kriminologických výzkumů. Také proto jeho kniha osloví v podstatě každého, koho uvedená problematika zajímá. Rozhodně by však neměla uniknout pozornosti studentů, a to nejen v rámci přednášek z kriminologie samotné, ale i příbuzných společenskovědních oborů, které se věnují kriminologicky relevantním tématům (zejména sociologie, práva, psychologie, pedagogiky či sociální práce). Zajímavé a inspirativní poznatky pro vlastní práci v ní najdou rovněž experti působící v oblasti kontroly kriminality, jako jsou policisté, státní zástupci, soudci, manažeři prevence kriminality, strážníci městské či obecní policie, probační úředníci, sociální kurátoři nebo školní metodici prevence.