Mornštajnová vystudovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. V současné době pracuje jako lektorka anglického jazyka a překladatelka. Žije ve Valašském Meziříčí. Debutovala v roce 2013 románem Slepá mapa, který se dostal do užší nominace na Cenu Česká kniha 2014. Její druhý román Hotýlek vyšel v roce 2015, v roce 2017 vydala třetí knihu s názvem Hana a její nejnovější román se jmenuje Listopád. Její knihy vždy obsahují silné ženské hrdinky, které se perou se životem na pozadí zásadních českých historických událostí.
Aňa Geislerová je známá především jako jedna z nejobsazovanějších a nejpopulárnějších českých hereček. Přitom však studium na konzervatoři Jaroslava Ježka nedokončila a věnovala se místo toho spíše modelingu.
V roce 1999 získala Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli za film Návrat idiota. Český lev v hlavní ženské roli ji čekal za její výkon ve filmu Želary v roce 2003. Zahrála si kromě toho ve filmech Requiem pro panenku, Výchova dívek v Čechách, Kuře melancholik, Kráska v nesnázích... Účinkovala taktéž v řadě televizních seriálů a inscenací.
Aňa také navrhovala pro českou módní značku. Momentálně se všem zapsala nejvíce do podvědomí jako spisovatelka; její psaní ovšem nezačíná u knihy P.S., ale již mnohem dříve - několik let psala velmi populární zápisky do časopisu Elle. Dlouhé roky si také píše deníky, a to jak svůj vlastní, tak i pro své tři děti, Bruna, Stellu a Maxe. Dle svých vlastních slov je píše proto, že "to chci svým dětem a jejich případným budoucím psychoanalytikům usnadnit. Budu mít alibi nebo alespoň záznam, jak jsem to jejich dětství viděla já."
V Anině první knize P.S. najdete autentické příběhy z jejího života i obecná témata, která řešíme úplně všichni. Ve fejetonech se tak odráží nejen pět let života Ani Geislerové, ale možná i pět lež života mnohých z nás. Knihu ilustrovala Anina sestra Lela Geislerová.
Český spisovatel je známý především svými humoristickými romány a povídkami. Vystudoval kulturologii na Filozofické fakultě UK. Po studiích vystřídal mnoho různých zaměstnání - pracoval například jako noční hlídač, metodik kulturního domu atd.), v současnosti vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii.
První povídky v časopisech začaly Šabachovi vycházet v 70. letech. Pro něj typickou uměleckou formou se však záhy stala novela, často podávaná jako sled dílčích příběhů. Texty těchto novel často vychází z anekdoty či nějakého hospodského vypravování. Šabachovo dílo dále charakterizuje výrazná autobiografičnost.
Společenskou a politickou situaci 50. let znázorňuje v knihách Jak potopit Austrálii (1986), Hovno hoří (1994) a Babičky (1998). Přechod k vážnějšímu tématu a celistvější podobě příběhu přichází v díle Zvláštní problém Františka S. (1996). Šabachova díla už se dočkala několika adaptací, k těm nejzdařilejším a nejpopulárnějším patří Hřebejkovy filmy Šakalí léta a Pelíčky a Trojanův snímek Občanský průkaz.
Petra Dvořáková (nar. 1977) je spisovatelka a scenáristka. Vystudovala střední zdravotnickou školu a absolvovala obor filozofie na FF MU. Do povědomí veřejnosti vstoupila svým debutem, knihou rozhovorů o víře Proměněné sny, za kterou v roce 2007 získala cenu Magnesia Litera v kategorii publicistika. O dva roky později jí vyšla druhá kniha Já jsem hlad — příběh o zápasu s mentální anorexií, hledání, cestě a návratu k ženské duši. V roce 2013 vydala svou první knihu určenou dětem Julie mezi slovy, za kterou získala ocenění Zlatá stuha v kategorii beletrie pro mládež a Cenu učitelů za přínos k rozvoji dětského čtenářství; připravuje se její slovinské vydání. Novinka Flouk a Líla z roku 2015 je jejím dalším titulem pro dětské čtenáře. Pro Český rozhlas připravila sérii rozhlasových pohádek a pro Českou televizi řadu scénářů k pořadům pro děti a mládež.
