Monografie shrnuje nejnovější poznatky o zaváděných metodách systémové léčby nádorových onemocnění. Obecná část vymezuje postavení konvenční chemoterapie v kontextu s novými metodami cílené léčby. Uvádí možnosti posílení efektivity konvenčních cytostatik zaváděním lipozomálních a/nebo pegylovaných forem, aplikací přípravků omezujících toxicitu či zvyšujících citlivost k chemoterapii. Samostatná kapitola je věnována též novinkám v hormonální léčbě nádorových onemocnění. Monografie dále shrnuje poznatky o přínosu imunomodulační léčby jako významného prostředku k posílení protinádorové imunity, poukazuje na význam nádorového mikroprostředí pro rozvoj nádorového onemocnění a popisuje možnosti jeho ovlivnění. Zvláštní pozornost je věnována různým modalitám inhibice angiogeneze a metastazování. Autoři podrobně vysvětlují základní mechanizmy účinku cílených terapeutik, popisují signální dráhy působící změnu transkripce a vedoucí k maligní transformaci buňky. Závěr obecné č
ásti přináší i stručnou informaci o základech genové terapie. Text je doplněn 53 barevnými schématy.
Speciální část podává charakteristiky nově zaváděných konvenčních i epigenetických cytostatik, monoklonálních protilátek a dalších prostředků cílené léčby, které se již používají v klinické praxi, nebo jejichž zavedení se v nejbližší době očekává. Jsou uvedeny indikce, základní dávkování i nežádoucí účinky jednotlivých přípravků.
Monografie poslouží jako informační zdroj nejen pro klinické onkology, hematology, internisty a pediatry, ale též pro pracovníky ve výzkumu a pro další specialisty.
