Psychologie mimořádných událostí je relativně mladou aplikační oblastí psychologie, která má jako svůj předmět zájmu člověka, skupiny a populace v situacích krizí, katastrof a hromadných neštěstí. Přinášíme vám proto jedinečnou publikaci, věnovanou všem odborníkům v oblasti pomáhajících profesí a zaměřenou právě na krizovou komunikaci. Renomovaný český autor, PhDr. Štěpán Vymětal zpracovává základní teoretická východiska krizové komunikace a postihuje hlavní trendy v jejich praktickém využití v oblasti krizového řízení. Usiluje o postižení hlavních psychologických modelů krizové komunikace, které dlouhodobě ovlivňují tvorbu praktických vodítek pro komunikaci v bezpečnostní oblasti. Přibližuje například teorii vnímání rizika, teorii negativní dominance, teorii mentálního ohlušení a teorii ovlivnění důvěry. Zaměřuje se na potřeby a reagování lidí zasažených mimořádnou událostí, přičemž zohledňuje aktuální trendy v této oblasti.
OBSAH
Úvod
1. Teoretická část
1.1 Vymezení pojmů
1.2 Vývoj krizové komunikace
1.2.1 Vývoj v posledních 30 letech
1.2.2 Aktuální trendy a nové výzvy v krizové komunikaci
1.3 Média v krizové komunikaci
1.3.1 Možnosti médií a jejich potřeby
1.3.2 Mediální spouštěče
1.3.3 Limity na straně médií
1.3.4 Výzkum mediálního působení
1.4 Teoretické modely krizové komunikace
1.4.1 Teorie vnímání rizika
1.4.2 Teorie negativní dominance
1.4.3 Teorie mentálního ohlušení
1.4.4 Teorie ovlivnění důvěry
1.4.5 Teorie sociální amplifikace rizika
1.4.6 Interaktivní model komunikace rizika
1.5 Multidimenzionální pojetí rizika
1.5.1 Riziko jako multidimenzionální pojem
1.5.2 Aspekty vnímání rizika
1.5.3 Aspekty postoje k riziku
1.5.4 Aspekty komunikace rizika
1.5.5 Aspekty řízení rizika
1.6 Potřeby a reakce lidí zasažených mimořádnou událostí
1.6.1 Lhostejnost, znepokojení, panika
1.6.2 Popření
1.6.3 Přílišné uklidňování
1.6.4 Bdělost, zvýšená bdělost, podezřívavost
1.6.5 Empatie, útrapy, smutek a deprese
1.6.6 Zloba a vztek
1.6.7 Vina
1.6.8 Odolnost
1.6.9 Emoce u profesionálů
1.7 Podstata a zásady psychosociální pomoci lidem zasaženým mimořádnou událostíá
1.8 Komunikace s lidmi zasaženými mimořádnou událostí
1.8.1 Pravidlo optimální komunikace
1.8.2 Empatie, uznání a aktivní naslouchání
1.8.3 Možnosti svépomoci
1.8.4 Komunikační zlozvyky
1.8.5 Základní doporučení
1.8.6 Vhodné a nevhodné výroky
1.9 Interkulturní aspekty krizové komunikace
1.9.1 Severní Amerika, západní Evropa
1.9.2 Jižní Amerika
1.9.3 Jihovýchodní Asie, Japonsko, Čína
1.9.4 Západní Afrika
1.9.5 Židé
1.9.6 Muslimové
1.9.7 Hinduisté
1.9.8 Specifické křesťanské církve a hnutí působící v ČR
1.10 Stres a psychohygiena
1.10.1 Stresory
1.10.2 Stres a výkon
1.10.3 Syndrom vyhoření
1.10.4 Zvládání stresu
1.10.5 Ochrana (psychického) zdraví pracovníků
2. Praktické postupy v krizové komunikaci
2.1 Sdělení
2.2 Sdělující osoba (mluvčí)
2.3 Média
2.3.1 Prostředky krizové komunikace
2.3.2 Společná setkání s veřejností
2.3.3 Masové sdělovací prostředky
2.3.4 Úskalí v komunikaci s médii
2.3.5 Plán krizové komunikace a mapy sdělení
2.4 Zapojení komunity
2.5 Sedm kroků v krizové komunikaci s médii
3. Krizová komunikace ve vybraných oblastech
3.1 Specifika krizové komunikace v bezpečnostních sborech
3.1.1 Příklady bezpečnostních sborů v rezortu ministerstva vnitra
3.1.2 Krizové vyjednávání
3.2 Specifika krizové komunikace ve zdravotnictví
3.2.1 Kontext nových zdravotních a civilizačních rizik
3.2.2 Příprava na krizovou komunikaci u zdravotnické záchranné služby
Závěr
Příloha: 77 nejčastějších otázek, které novináři pokládají při mimořádné události
Příloha: Vodítka pro tvorbu letáku v přípravě na mimořádné události a pro jejich zvládání
Zkratky
Literatura
Příručka a vodítka pro krizovou komunikaci
Související webové odkazy
Věcný rejstřík
Jmenný rejstřík
O autorovi
