Kniha nepřináší jen osobní vzpomínky své autorky. Je především dokladem dramatičnosti a rozporuplnosti osudů lidí žijících v neklidném 20. století. V. Vohlídalová se narodila za války česko-německým rodičům v Londýně a do Československa se dostala až po válce. Každé z následujících desetiletí mělo svoje peripetie politické, společenské i osobní a vše vyvrcholilo v roce 1990 převzetím vedení tehdejší Státní vědecké knihovny v Liberci. Kontroverzní výstavba nové budovy knihovny ve 2. polovině 90. let, nazvané Stavba smíření, průběžně zaplňovala stránky regionálních i celostátních novin a časopisů. Publicity se jí dostalo i v zahraničí. Kniha nic z toho neopomíjí, přináší však mnohem víc, protože autorka se s její pomocí vyrovnává snad se vším závažným, co ji v životě potkalo.