Moc se s tím nepárat a zabrat! Tuto zásadu generál Guderian neustále opakoval svým tankistům, důstojníkům a na konci své impozantní kariéry také nejvyšším velitelům své armády. Tato myšlenka prostupuje rovněž jeho knihou a dokáže čtenáře strhnout, přestože „Rychlý Heinz“ se úmyslně zřekl senzačních popisů a honby za efekty. O to silněji dramatická líčení v jeho knize působí. Skutečnosti, že nepohodlný taktik byl během války třikrát odvolán z funkce, porozumí každý čtenář jeho vzpomínek. Muž, jenž se spoléhal na svou hlavu a neměl v oblibě byrokratické průtahy, se vyznačoval železnou vůlí a smělou rázností, ale vždy si ponechával pootevřená zadní vrátka. Vedle generála Rommela je zřejmě nejznámějším velitelem tankových vojsk z doby 2. světové války. Tvůrce německých obrněných jednotek nebyl prvním člověkem, který si uvědomil možnosti a taktické schopnosti těchto rychlých pohyblivých zbraní. Byl však jediný, kdo důsledně a úspěšně tyto možnosti prosadil v praxi. Jeho poznatky se už dávno zařadily mezi všeobecně uznávané poučky vojenské vědy a jsou známé v armádách celého světa.
Heinz Guderian - člověk, který neuvažoval jako byrokrat, muž se silnou vůlí a smělým odhodláním. Tyto vlastnosti z něj učinily vedle Rommela patrně nejznámějšího velitele tankových vojsk 2. světové války. „Vzpomínky vojáka“ poskytují nezkreslený a dramatický popis vývoje a válečného nasazení obrněných sil, jež spolu s Luftwaffe tvořily hlavní potenciál bleskové války. Podává také nepodbízivý portrét vedoucích osobností Třetí říše, které změnily počáteční vítězství v dlouhou, zničující porážku.
