Kniha z větší části shrnuje povídky, které autorka od počátku 90. let psala pro rozhlasovou stanici Vltava. Některé z povídek vyšly i časopisecky, v knižním výboru se ale ke čtenáři dostávají poprvé. Autorka na konkrétních osudech otevírá témata, jako je divoký odsun sudetských Němců, komplikovaný návrat politických vězňů z 50. let do běžného života nebo ubíjející atmosféra posrpnové normalizace.
Věnuje se ale i selháním lidí v osobním nebo rodinném životě, dotýká se například tabuizovaného tématu zneužívání dětí. Závěrečná novela Spáleniště už odkazuje k větším literárním formám, které pracují s postmoderními postupy.