Kniha 1912, vycházející u příležitosti výstavy k stoletému výročí otevření Obecního domu, má podobu mozaiky mapující rok 1912, který byl doslova nabit přelomovými událostmi. Autory textů jsou proto badatelé z různých oborů, od historiků umění a architektury přes filozofy až po historiky literatury a divadla. Kniha je rozdělena do tematicky propojených celků volně reflektujících čtyři roční období. První z nich, Zima 1911-1912, reflektuje dějiny na obecnější rovině, zamýšlí se nad samotným smyslem úvah o jednom roce a dále nabízí konkrétní pohledy historiků architektury. Část Jaro 1912 je věnována výzdobě Obecního domu, výstavám Skupiny výtvarných umělců a Sursum. Doplněny jsou dvojicí speciálních textů mapujících dobovou tvorbu Bohumila Kubišty a analyzujících Gutfreundovu sochu Úzkost. Léto 1912 se v uměleckohistorických příspěvcích soustřeďuje na širší mezinárodní kontext. Závěrečná část Podzim 1912 je mezioborová, částečně mapuje situaci v dobové literatuře - například že v tomto roce napsal Franz Kafka Proměnu - a přináší i genderový pohled. Jednotlivé celky oddělují obrazová kalendária využívající fotografické reprodukce týdeníku Český svět, ilustrovaného společenského magazínu, který v době před první světovou válkou představoval nejvýznamnější obrazové periodikum v češtině. Přispívali do něj jak přední fotografové (Brunner-Dvořák, Bufka, Drtikol, Reach), tak i řada fotoamatérů, a díky širokému tematickému záběru se Český svět stal doslova obrazovou kronikou doby uchovávající dodnes v originále již neexistující snímky. Oborová rozmanitost knihy, doplněná téměř čtyřmi stovkami reprodukcí, se stává nesporným přínosem na poli historického bádání a přirozenou inspirací k co nejširšímu pohledu na události počátku 20. století.
