Hospodská litanie, dvacáté století v jedné nikdy nekončící větě, obyčejné pábení nebo skutečné vzpomínky? (...ale ten nejvýznamnější to byl určitě král Michal to byl opravdu fešák a ten kůň co na něm jezdil to byla vlastně stará herka ale když na něm jezdil pomalu nebylo to poznat protože byl drezírovanej a když mu ho někdo ukradl a my jsme ho pak snědli v guláši byl strašně tvrdej ale vyhodit to ne když je to jednou královskej kůň tak jsme ho celýho snědli ani psi to maso nechtěli jak bylo tvrdý poněvadž takovejch koňů mohli mít co chvíli nějaká potvora zdechla nebo se vyvrátila i s vozem...)