Tahle hora prý byla v předkřesťanském období slavnostní horou Slovanů usazených v severním Pobeskydí. Nahoře se dochoval okrouhlý val – zřejmě obřadní místo.
Píseň Hodovnice reprezentuje tradičnější nástrojové obsazení – grumle, cimbál, buben, housle, píšťala, a zpívají ji děti – tak jak to původně bývávalo. Godula je nástrojově pestřejší –zazní didjeridoo, sitár, kontrabas, kytara… je to taková typická world music pěsnička. Mezi Hodovnicí a Godulou: Morana (vynášení smrti a zimy z vesnice na jaře), Vesna (příchod jara), Čarodějka (pálení čarodějnic – obdoba keltského Beltine), Ze země (odkaz na „čarodějné zaříkávání“), instrumentálka Pod májí (stavění máje – kult plodnosti), V Javorových horách (májové milování), Svatojan (oslava letního slunovratu), Na loukách (tohle je zlomová písnička, která trochu nabourává „selanku“ hledání tradic. Pak Beltine (keltský svátek) a závěrečná Godula... dnešek, současnost, dnešní název hory Hodovnice, tradice s novým kabátem. Tady se scházejí dnešní bubínkáři a didjeridisti u ohňů a tančí, zpívají a hrají...