"Představte si, že stavíme katedrálu. Sedíme na chladné zemi, nejsme v nebi, třeba i prší. Tesáme kameny, to jest čteme staré texty, probíjíme se gramatikou, zápasíme se svými nároky, když se chceme rozdělit s bližním, signujeme svůj kámen jako v gotické huti, ne abychom se chlubili, ale abychom potvrdili, že stojíme za tím, co prošlo našima rukama a na čem jsme pracovali. Katedrála je vysoká a strmá. Roste pomalu. Třeba budeme zítra odvoláni a nedožijeme se toho, až bude sklenut chór. Ale Bůh může všecko. Třeba nás vír Ducha uchvátí vzhůru jako Eliáše – nad bídu lidského ulpívání, nad strmou výšku katedrál. Strohá katedrála, strohé křesťanství. Dej nám Bůh neumět víc než Krista ukřižovaného.“
Těmito slovy uzavřel 19. srpna 2006 prof. Jan Heller rozhlasový pořad, ve kterém se pokusil vysvětlit posluchačům, na čem mu lidsky i teologicky záleží. A těmito slovy se uzavírá i druhý svazek přepisu rozhlasových rozhovorů nad biblí, které s profesorem Hellerem natočil Petr Vaďura. Z kamenů, které Heller tesal, bylo vystavěno mnohé: sloupy – to jsou Hellerovi žáci, dnes kazatelé a faráři v církvi, stěny – posluchači jeho kázání a čtenáři jeho článků a knih, kteří pochopili, že není třeba chtít být středem katedrály, protože jejím středem je Kristus Pán. Heller však vytesal i řadu dlaždic, po kterých může citlivý návštěvník kráčet hlouběji do nitra chrámu. Těmito dlaždicemi jsou rozhlasové pořady, které vznikaly od roku 2003 až do jeho smrti. Poslední Ranní slovo odvysílala stanice Vltava dva dny před Hellerovým odchodem 13. ledna 2008. Několik měsíců před tím vydalo nakladatelství Vyšehrad první svazek upravených rozhlasových relací Jana Hellera nazvaný Znamení odkazující k nebi. Do tohoto svazku však nemohly být zahrnuty všechny rozhovory, které Petr Vaďura s Janem Hellerem pro rozhlas natočil, mimo jiné ty, které vznikly až po jejím vydání. Protože si čtenáři knižní podobu rozhovorů oblíbili stejně jako podobu rozhlasovou, je na místě po Hellerově odchodu vydat i texty zbývající a pozvat čtenáře na další cestu do hlubin katedrály. Vedle přepisu pořadů zabývajících se starozákonními knihami, perikopami a různými biblickými postavami zde čtenáři naleznou i citované vyznání Jana Hellera Na čem mi záleží, které dalo svazku jméno. Knihu navíc doplňuje jeden text nerozhlasový – je jím přepis besedy Jana Hellera se studenty různých vysokých škol o víře a vztahu k Písmu, který vznikl na vysokoškolské koleji v Praze v roce 2003.
