Kniha se zabývá dějinami výuky kanonického práva v českých zemích v letech 1918–1989. Sleduje strukturu všech předmětů, které se kanonického práva tematicky dotýkají, a popisuje proměny, k nimž docházelo v závislosti na vývoji legislativního a historického kontextu. Pozornost je věnována rovněž roli jednotlivých vyučujících a jejich nejvýznamnějším dílům. Práci doplňují strukturované životopisné medailony profesorů a chronologický přehled církevněprávních předmětů přednášených na našich univerzitách.