Knížku lze charakterizovat jednou větou: Netradičně pojaté memoáry, které si přečtete se skutečným potěšením. Knihovník, slavista a literární historik, mezinárodně respektovaný odborník specializující se na problematiku ruské, ukrajinské a běloruské emigrace Jiří Vacek se na stránkách těchto pamětí ukázal jako talentovaný vypravěč. Proud vzpomínek zahrnuje především více než půlstoletí jeho práce ve Slovanské knihovně (dnes odboru Národní knihovny České republiky), jedné z nejvýznamnějších světových slavistických knihoven, kde působí od roku 1964. Autor připomíná nejen důležité události z dějin „Slovanky“, ale představuje i širokou plejádu osob (pracovníků knihovny i odborných badatelů-slavistů z celého světa), kteří s ní přišli od jejího založení v roce 1924 do kontaktu. Téměř románové příběhy – ať už tragické, nebo humorné – tvoří umně poskládanou mozaiku, která vás při četbě okouzlí svou barvitostí a člověčenstvím.