Monice je 33 let. Ztratila paměť po těžké mozkové operaci. Vrací se domů, ale nikoho nepoznává. Děti se k ní chovají ostýchavě, manžel je vlídný, rozpačitý - a vůbec ji nepřitahuje. Byt je jí cizí, ale lidé v domě ji poznávají. Pomalu loví útržky vzpomínek ve své nemocné hlavě, ale jsou zmatené a bez souvislostí. Pokouší se poznat své děti, jenomže při jedné kontrole v nemocnici náhlédne náhodně do své dokumentace a zjistí, že ještě nerodila a že se nejmenuje tak, jak jí říkají. Kdo je? Kam patří?
Ilona Borská nás strhujícím způsobem provádí po křižovatkách Moničina pátrání. Jsme v Rouenu, jsme v Paříži, jsme těmi, kdo si přejí vědět všechno o Monice. A o sobě.