Praktická diabetologie (3. vyd.)

Přečtená

 Diabetes mellitus je chronickým onemocněním, které vede k vysoké morbiditě, invaliditě i mortalitě ve všech zemích světa. Podle Světové zdravotnické organizace se počet diabetiků na světě odhaduje na 100 milionů, v Evropě na 10 milionů. V České republice činí počet osob, o kterých je známo, že mají diabetes, půl milionu. Každý lékař se při své praxi s diabetem v té či oné podobě setkává a vždy musí své diagnostické i léčebné postupy podle stavu diabetu modifikovat. Každý lékař, ať pracuje v jakémkoli oboru, musí mít alespoň základní diabetologické znalosti, nechce-li svého pacienta vystavovat rizikům nebo jej poškodit. Každý lékař, který pečuje o osoby s diabetem, musí ovládat základy vnitřního lékařství, neboť diabetes je vnitřní onemocnění s projevy jak metabolickými, tak orgánovými. Diabetes svými pozdními komplikacemi, které se však někdy objevují poměrně brzy po nástupu onemocnění, zasahuje téměř do všech disciplín medicíny. Přitažlivost, ale i náročnost diabetologie spočívá v tom, že od lékaře vyžaduje na jedné straně velmi kvalitní znalosti o patofyziologii a klinice vlastní choroby, na druhé straně alespoň orientační přehled o diagnostických a léčebných možnostech řady dalších lékařských oborů. Navíc diabetický pacient ví, že se po celý život se svou chorobou nerozloučí, že musí ovládat on ji, ne ona jeho. Z toho plyne pro lékaře požadavek, aby uměl citlivě psychologicky na pacienta působit, aby ho dokázal naučit, jak s nemocí žít bez zásadní újmy na životních radostech. Tyto cíle patřily mezi motivy, které nás vedly k sepsání příručky, která by ve stručnosti obsahovala vše, co by měl každý lékař ošetřující diabetického pacienta vědět.