Pro mnohé bylo v dubnu 1939 překvapením, že divizní generál československé armády Ing. Alois Eliáš převzal vedení protektorátní vlády, která měla v českých zemích působit jen se svolením a pro potřeby německé okupační moci. Proč se tak stalo, snaží se zodpovědět tato kniha. Eliáš věděl, že předsednictvím protektorátní vlády nesmírně riskuje. Mohl ztratit úctu, kterou si v národě získal jako vlastenec, přední legionář, organizátor a vysoký velitel československé armády.
Vystavoval se smrtelnému nebezpečí z rukou okupanta, pokud by mu nebyl po vůli a choval se odbojově. Dostal se do tak obtížné situace, že mohla v každé chvíli přinést tragédii, nebo v podobě tragédie celé Eliášovo působení ukončit. S plným vědomím toho Eliáš takovou situaci přijímal a zároveň jí čelil. Zůstal vlastencem a stal se odbojářem, ale také se musel přizpůsobovat své oficiální funkci. Dokázal být svému národu v jeho nejtěžší době užitečný. Odpovídalo to celému Eliášovu životu, utvářenému tak, že v něm služba národu a vlasti dominovala.
Snadný život to nikdy nebyl a jeho tíže se ještě prudce vystupňovala v závěrečných letech, až do popravčího výstřelu v Kobylisích. O tom všem je tento první pokus o Eliášovu celistvou biografii. Zachycuje jeden český osud, do něhož se zároveň promítaly osudy národa v první polovině našeho století.
