Ostrovní zprávy

Co je zvláštního na hrdinovi románu, za nějž získala autorka několik významných literárních cen, kromě jiného i Pulitzer Prize? Nic. Quoyle je docela obyčejný chlapík, hlavu má jak ředkvička, v ničem nevyniká, manželka ho podvádí a on sám neví, kam by se vrtnul.

Ale jednoho dne manželka zemře při autonehodě a zasáhne osud v podobě Quoyleovy tety. Teta ho přiměje, aby se s ní a se svými dvěma dcerami vrátil do domova svých předků v Newfoundlandu. Zde, na opuštěném místě zvaném Quoyle’s Point, stojí jejich dům, až na pár památek na neslavnou rodinnou historii prázdný. A zde začnou tři generace Quoyleů nový život, sice klopotně, ale přece jen nakonec docela dobře. Vždyť se ocitli ve společenství lidí, kteří jsou podobně podivínští, zvláštní a zranitelní, i oni mají své strachy a prohry, ale v tomto drsně krásném místě, kde po nikom nikdo nechce, aby byl dokonalý, jsou stejně houževnatí a odolní jako okolní příroda.

Napsala autorka román o skromném lidském štěstí? Možná. Napsala o tom, jak je to těžké něco udělat a nečekat, až se něco změní samo od sebe? Ano. Napsala o tom, že život je krásné dobrodružství, jen se ta krása musí vnímat? Rozhodně. A to je tajemství úspěchu jejího románu.