Praštěnější ten nápad už být nemohl: tři kluci se rozhodli, že si hezky pohodlně objedou svět ve vysloužilém londýnském taxíku, který sehnali přes Ebay.
Proč? Poněvadž je to napadlo při pijatyce v pubu těsně před koncem studia. Cestovat letadlem, vlakem, autobusem nebo lodí připadalo Paulovi, Leighovi a Johnovi moc fádní. Problém jsou peníze, nemá je ani jeden z nich. Nadšenci pro motory, kteří dokážou každé auto rozebrat do posledního šroubku a pak ho opět sestavit i se zavázanýma očima, také nejsou ani jeden. Ale chtějí zažít dobrodružství, objet svět v legendárním londýnském „Black Cab“ a zapsat do Guinessovy knihy rekordní trasu, jakou takové vozidlo kdy urazilo. Ti tři samozřejmě nevěděli, do čeho se pouštějí: jak takový vůz poslat přes moře nebo jak ho opravit v tom nejzapadlejším koutě zeměkoule. Vyrazili na cestu v naprosto nevhodném vozidle a bez větší finanční podpory. Vydali se z Londýna do Paříže, Moskvy, do Finska a přes Čínu, Pákistán, Indii, Irán, Irák a další země do Austrálie. Objeli tři čtvrtiny zeměkoule s rozpočtem, v jakém by hamburger z In-N-Out znamenal položku na tři dny života. Stanovali na zelených pruzích ruských dálnic, omylem přenocovali na palebném postavení íránské artilerie, setřásli ozbrojený ochranný doprovod v Belučistánu, kde neplatí zákon, stali se mistry v couchsurfingu a najedli se zadarmo, kde to jen šlo. Taky vyráželi na tahy, ale jen jednou za pár týdnů a jen když byl alkohol směšně levný nebo pití zadarmo. Ale cestu zdolali a po 15 měsících, v nichž urazili 43 000 mil a spotřebovali 8000 litrů nafty, se „Hannah“, jak taxík pojmenovali, i se svými „obyvateli“ vrátila do Londýna.
Tři kamarádi, jeden taxík, žádný plán... ale přesto se jede kolem světa je roadmovie, dobrodružný příběh, deník tří mládenců na veliké cestě. Kniha, která probouzí chuť vydat se za dobrodružstvím. Na konci čtenář pozná, že takové dobrodružství může prožít, jen když za ním sám vyrazí a odváží se nemožného.
