Reklamní slogan, tvrdící, že tento román se stal kultovní knihou ruských hackerů, nijak nenadsazuje. Když ho Lukjaněnko v roce 1997 zveřejnil na internetu, stáhly si ho desetitisíce čtenářů. Jak hodnotit příběh nabitý dějem, nečekanými zvraty a překypující gejzíry barvité fantazie? Snad by se dal stručně charakterizovat jako „Matrix na ruský způsob". Možná filosoficky ještě hlubší a nejednoznačnější.
Virtuální systém Hlubina vznikl tajemným vnuknutím opilého hackera a během několika let se stal světovým fenoménem. Je to říše neomezené svobody, dobrodružství i slasti, která zcela pohltí uživatele - dokonce natolik, že jsou schopni u svého počítače zemřít hladem a vyčerpáním. Tyto nešťastníky vynášejí ven „diveři - potápěči", psychicky disponovaní jedinci, schopní odpoutat se kdykoliv silou vůle. Ale stane se něco neuvěřitelného. Na jednom z levelů počítačové hry Bludiště smrti uvízl záhadný Smolař, hráč, jehož nelze dostat ven žádným ze známých způsobů. Ukáže se, že ten člověk není nikde připojen! Je to umělá inteligence? Mimozemšťan? Bytost z jiné dimenze?
Lukjaněnkovo řešení záhady je překvapivé a nutí čtenáře k vážnému zamyšlení. Sama kniha je jedinou obrovskou hrou (byl by to skvělý trikový film!). Autor si dovolil i takové legrácky jako souboj Conana s hobitem. A přitom v pozadí pořád cítíte tu typicky ruskou, nostalgickou, postkomunistickou atmosféru. Prostě další skvělý kousek od Mistra.
text: Otomar Dvořák
Pevnost 01/2008
