Čtyři drobné příběhy obyčejných lidí z konce války se odehrávají v květnu roku 1945. První vypráví o sovětském generálovi, který se setká s malým chlapcem Dušanem, jenž v něm vzbudí bolestné vzpomínky na ženu a děti, o které přišel během války. Druhá je o jemné lásce, která se zrodí mezi poručíkem Rukavičkinem a venkovskou učitelkou. Třetí povídka je věnována postavě pana Nováka, který se navrátil z koncentračního tábora v Osvětimi. Poslední příběh je o ukrajinském vojákovi, který se snaží přemluvit řidiče tramvaje, aby ho pustil k řízení.
Lyricky laděné povídky jsou citlivě spojeny v celek a ačkoli na sebe v knize nenavazují, ve filmu se je podařilo spojit skrz náhodné setkávání a míjení jednotlivých postav. Pozadu nezůstávají ani herecké výkony, které působí opravdově. Film patří k nejzdařilejším koprodukcím naší filmové historie vůbec.