Autor vzpomíná na dětství syna českého otce a německé matky v předválečném pohraničí, pokračuje protektorátem a poválečnými zkušenostmi – ze studia, z vězení, z amnestie, z práce v továrně, z redakční činnosti a z mnoha dalších profesí. Spojuje své osobní zážitky s historickými událostmi a závažnými problémy naší společnosti od první republiky po současnost. „Dějiny osobně prožité a protrpěné“ umožňují nově pochopit mnoho osudových chvil. Škrábek píše velmi srozumitelně i o komplikovaných problémech. Jakoby mu osud umožnil nadhled zdola a přehled zevnitř.