Křišťálová noc, kdy došlo k pogromů na německé Židy, byla chvíle zlomu, noc, po které se už na nacismus nedalo pohlížet jinak než jako na zhoubnou politickou sílu.
Dne 7. listopadu 1938 přišel na německé velvyslanectví v Paříži mladý Žid, rozzuřený a zoufalý kvůli vyhnání své rodiny z Německa, a pětkrát vystřelil na mladého diplomata. Tři dny poté diplomat zemřel a Německo zachvátilo obratně dirigované protižidovské násilí. V časných hodinách 10. listopadu propukly ve městech, městečcích a vesnicích Třetí říše orgie koordinovaného ničení. Důsledky tohoto strašlivého výbuchu byly pro trýzněné německé Židy katastrofální.
Během Křišťálové noci – noci rozbitého skla – bylo za jedinou noc zničeno víc než tisíc synagog, vypleněny desítky tisíc židovských obchodů a bytů a přes třicet tisíc židovských mužů bylo zatčeno a umístěno do koncentračních táborů. Tato noc znamenala začátek systematického vyhlazování národa, jehož kořeny se v Německu táhly až k dobám starověkého Říma, a byla strašlivou předzvěstí holocaustu, který přišel po ní. O žádném jiném útoku na Židy za druhé světové války nenapsali tehdejší pozorovatelé tolik zpráv.
Na základě osobní korespondence s více než padesáti očitými svědky a živých novinářských a diplomatických zpráv vytvořil vynikající historik Martin Gilbert pečlivě probádaný a naprosto nesmlouvavý popis noci, která předznamenala nadcházející strašnou válku, dala část podoby druhé polovině dvacátého století a nepřestává nás znepokojovat ani po sedmdesáti letech.
