Titul je provokativní dílo, považované za jednu ze stěžejních politicko-filozofických a historických prací devadesátých let. Kniha, označovaná za protipól Huntingtonova díla
Střet civilizací, vyvolala polemiku v intelektuálních kruzích i široké veřejnosti ve Spojených státech a v Evropě. Fukuyama, rozvíjející zdánlivě neaktuální hegelovskou filozofii dějin, se zamýšlí nad otázkou, zda lidstvo dospěje jednou ke stabilnímu stavu, v němž dojde konečného uspokojení, nebo se vždy znovu a znovu prosadí něco, co zvrátí tuto konečnou rovnováhu a navrátí lidstvo zpět do chaosu, tedy do dějin.
Kniha
Konec dějin a poslední člověk hledá odpověď na základní otázky historického vývoje: Mají dějiny konec? A pokud ano, kde se nacházíme nyní? Rozšíří se model liberální demokracie po celém světě? Francis Fukuyama, který formuloval odvážnou tezi o konci dějin a filozoficky zdůvodnil historické vítězství liberální demokracie, nabízí pohled, který nikdo, kdo se zamýšlí nad osudem lidstva na prahu 21. století, nemůže ignorovat.
Kniha
Konec dějin a poslední člověk byla přeložena do více než dvaceti světových jazyků. Ve většině zemí, v kterých vyšla, se bezprostředně po vydání stala bestsellerem (především v USA, Francii, Japonsku a Chile). Byla poctěna řadou ocenění (např. Los Angeles Times' Book Critics Award a Premio Capri).
