Tvorba Zuzany Navarové se vždy vyznačovala jednak vysokou kvalitou, jednak velkým stylovým rozptylem, který brání škatulkování. Když hudba, tak hudba. V případě Zuzany Navarové vždy hudba krásná. Na desce nazvané v českém překladu Jako bohyně míru se představují tři autoři: bubeník a perkusionista Camilo Caller v jemné závěrečné hříčce Vrabčák čaroděj, v pěti případech klavírista, harmonikář a klarinetista Mário Bihári a zbytek je dílem hlavní protagonistky. Jedenáct písní z pera Zuzany Navarové dokazuje nemožné – stylově každý pes jiná ves, a přece to všechno neuvěřitelně drží pohromadě. Kapela Koa Navarové sekunduje s přesvědčivou hravostí a muzikantským umem.

Z rozhovoru se Zuzanou Navarovou: Tu přesmyčku o bohyni jsem nevymyslela já. Kdysi mi někdo mailem anonymně vzkazoval: Zpívej jako Šántidéví. Našla jsem si, co Šántidéva znamená. To slovo se mi líbilo, nosila jsem ho v hlavě celou dobu. Nejdřív jsem myslela, že slogan Jako Šántidéví napíšeme do desky jen jako motto, ale nakonec vznikla písnička, podle níž jsme album pojmenovali. Chtěli jsme posílit něco veřejně dobrého.

Zuzana Navarová podlehla ve věku 45 let rakovině, s níž bojovala řadu let. V osmdesátých letech se proslavila se skupinou Nerez, později spolupracovala s kapelou Koa, s níž natočila i poslední album Jako Šántidéví...