Doppler: Doppler je úspěšný, spořádaný a pilný muž. Má manželku, dvě děti, hezký dům a dobrou práci, do níž každé ráno jezdí volvem. Jednoho dne však při cyklistickém výletě do přírody spadne z kola, a jak tak leží v lese na zemi, zaplaví ho klid a mír, jaký už dlouho nezažil. Ty tam jsou starosti s plánovanou rekonstrukcí koupelny, ty tam jsou přihlouplé dětské pořady, které si jeho syn pouští stále dokola, ty tam jsou všechny povinnosti. Doppler v důsledku tohoto zážitku usoudí, že svůj život musí radikálně změnit. Opustí proto dosavadní pohodlnou existenci i rodinu a rozhodne se odejít z města do lesů v okolí Osla. Společnost mu zde dělá losí mládě Bongo, jehož matku zabil, aby ve svém novém domově nezemřel hladem. Ke spokojenosti mu chybí už jen nízkotučné mléko... Doppler je absurdní i vtipný příběh o lidské osamělosti, o soukromém protestu proti společnosti, proti bezduchému konzumu, proti tomu, co se považuje za správné.
Náklaďáky Volvo: Do värmlandské krajiny přichází muž. Jmenuje se Doppler. Andreas Doppler. Je to Nor. Má s sebou ročního losa Bonga. A syna Greguse. Los kráčí v jeho stopách po stezičce a syn spí na potahu taženém losem. Ačkoli je pozdě večer, nic nenasvědčuje tomu, že by Doppler brzy hodlal někde složit hlavu. Co dělá ve švédských lesích? Těžko říct. Možná mu bylo Norsko příliš těsné a potřeboval se trochu porozhlédnout po světě. Rozhodl se opustit oslavu, zatímco ostatní se u stolu ještě bujaře veselili. Brzy se bude podávat káva a doutníky, ale Doppler se zvedl a šel. Cosi hledá. Hledá dobré lidi. Hledá souvislosti a spořádanost.
Koněc světa, tak jak ho známe: Doppler je zpátky. Potřetí a naposledy. Po mnoha letech strávených v hlubokých opuštěných lesích si uvědomí, že má rodinu. Losa Bonga umístí do útulku pro jelení zvěř a putuje zpátky do Osla. Pevně rozhodnut vrátit se k normálnímu životu se těší na shledání s manželkou a dětmi, jenže jejich dům ve vilové čtvrti vypadá cize. Je natřený na modro a na poštovní schránce je pod jménem Dopplerovy ženy uvedeno ještě jedno jméno: Egil Hegel. Jak se zakrátko ukáže, je dotyčný krasavec a sportovec, podporuje dvě adoptované děti v Kolumbii a Bangladéši, a ke všemu vydělává přes sedmdesát tisíc měsíčně. Jak moc sympatický může člověk vůbec být? klade si zdrcený Doppler otázku. Ačkoli si původně myslel, že už dosáhl dna, jeho utrpení sotva začalo. Velké finále při hledání sebe samého na něj teprve čeká. I v závěrečném díle volné trilogie prokazuje Erlend Loe své vypravěčské umění, a tak se můžeme opět těšit na jeho suchý humor a naprosto absurdní situace.
