Monografie se zabývá literárněvědnou interpretací problematiky, stejně jako širokou sociokulturní analýzou holokaustu jako historického fenoménu. Obsahuje jednak složku sumarizující (např. kapitola o Anne Frankové), vnáší přehled a strukturu do korpusu děl čítajícího více než padesát knih, zároveň interpretuje i analyzuje vybraná díla tak, aby sondy přinášely nové či nově viděné poznatky. Setkáváme se s řadou původních nebo přeložených děl se zaměřením na holokaust, které nacházíme v rozličných tvarových a hodnotových modifikacích, zahrnují společenskou prózu, včetně autentických deníků židovských dětí, knižně vydaných mnohem později, básnické a výtvarné práce židovských dětí aj. Pozornost se věnuje obrazovým a obrazově - textovým narativům, které jsou adresovány přímo dětem nebo dospívajícím mladým lidem, jiné mohou mít univerzální adresnost, neboť původně počítaly s dospělým čtenářem, avšak díky způsobu výpovědi oslovují čtenáře bez věkového vymezení. Název monografie i zvolené motto upozorňuje na naléhavost tématu, ale také varuje před masovou kulturou, upozorňuje na válečná traumata, kterých se oběti a svědci holokaustu nikdy nezbavili, ale také na nevyhnutelnost kritických interpretačních přístupů, protože nadprodukce nevylučuje hodnotovou devalvaci a komerční parazitování na tématech lidské bolesti, neštěstí a jinakosti.