Zatímco středem zájmu evropské filosofické tradice je zejména zjevování se věcí, teorie a filosofie médií, tak jak ji zde představujeme, se zaměřuje na nástroje, techniky a praktiky, které vůbec objevování umožňují. Mediální operace určují, co může, a naopak co nesmí být zobrazeno či vysloveno. Zánik určitých formací je pak logicky spojen i se změnou/vynálezem nové techniky, ale i s reflexí či překročením daných materiálně-technicky´ch dispozic – proto získávají na významu operace dezintegrace, destabilizace, rozvázání vazeb zdánlivě stabilních formací (např. politických režimů, které zajišťují instituce, technik kontroly, ale i formálních prvků uměleckých projevů a myšlenkových konceptů).
Kolektivní monografie vychází z dialogu inspirovaného mezinárodní konferencí Dis/appearing, sleduje základní mediální operace objevování a mizení a zhodnocuje několikaleté česko-německé diskuse zaměřené na společná teoretická a filosofická východiska vztahující se k medialitě. Navazuje zejména na fenomenologickou tradici, která historicky spojuje německou a českou filosofii, s cílem její kritiky a nové interpretace ve vztahu k současným otázkám výzkumu médií a kulturních technik. Autoři jednotlivých textů vycházejí z různých oborů a jsou z českého (Václav Krůček, Miroslav Petříček, Martin Pokorný, Karel Thein, Josef Vojvodík) i německého prostředí (Claudia Blu¨mleová, Nadja Ben Khelifaová, Manuela Klautová, Bettine Menkeová, Katharina Reinová, Jörg Sternagel, Wolfgang Struck). Příspěvky autorů jsou rámovány mezinárodním pohledem na tuto problematiku (Georges Didi-Huberman, Matthew Solomon), vstupním textem vymezujícím rámce společné metody (Lorenz Engell, Bernhard Siegert) a komentářem editorek Kateřiny Svatoňové a Kateřiny Krtilové.
