Čo by som bol rád napísal

Robert Fulghum filozof, unitářský pastor, učitel, zpěvák a především spisovatel. Tento osvícenecký člověk s mnoha zájmy má několik vysokoškolských diplomů, ale tvrdí, že opravdovým znalostem ho naučila až škola života. Pracoval totiž i jako kovboj na statku, na chvíli se stal mnichem v buddhistickém klášteře, byl učitelem hry na kytaru a barmanem. Fenomenální úspěch mu zajistila hned jeho první kniha, sbírka fejetonů s názvem Vše, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce, kterou napsal v padesáti a původně ji ani nechtěl vydat. Poprvé vyšla v roce 1988 a od té doby se prodalo 14 milionů výtisků v 93 zemích po celém světě. Mezi jeho další knihy patří například Už hořela, když jsem si do ní lehal (1989), Možná, možná ne (1993), Achjo (1995), Opravdová láska (1997), Slova, která jsem si přál napsat sám (1997), Třetí přání (2004), Drž mě pevně, miluj mě zlehka (2011). Jeho nejnovější knihou je román Poprask v sýrové uličce (2016). Knihy Roberta Fulghuma oslovují čtenáře zejména pro svou jednoduchost a zároveň hlubokou moudrost, píše o obyčejných událostech z každodenního života. Fulghum si všímá maličkostí a detailů, které obvykle lidé míjí bez povšimnutí a dokáže z nich vykřesat neobyčejné příběhy. Fulghum je častým návštěvníkem České republiky, které láskyplně říká "Czechie".

Slovenský spisovateľ je jedno z najstarších slovenských vydavateľstiev. Za viac ako 70 rokov svojej existencie vydalo vyše 5 600 kníh v celkovom náklade 47 miliónov výtlačkov. Orientuje sa na vydávanie beletrie, a to pôvodnej slovenskej i preloženej. Jeho najznámejšou edíciou je Zelená knižnica. Jeho najpredávanejšími domácimi autormi sú Jana Pronská, Lucia Sasková, Katarína Gillerová a Kristína Brestenská, zo zahraničných autorov sú to Agatha Christie, Daniel Silva, Mary Baloghová, Sarah E. Ladd a ďalší.

Ako vzniklo vaše vydavateľstvo?
Založili ho slovenskí intelektuáli v roku 1951 v Bratislave a hneď od začiatku vydávalo nielen knižné diela, ale aj časopisy. Okrem literárnych skvostov tu vyšiel aj Karol May či prvá „bondovka“ Iana Fleminga a vychádzal tu aj populárny časopis Expres a Revue svetovej literatúry, v ponovembrovom období zase „bájna Angelika“ či Vtáky v tŕní, Literárny týždenník a Kultúrny život. K 1. 1. 1993 sa vydavateľstvo transformovalo na akciovú spoločnosť a tento dátum pokladá legislatíva za dátum vzniku vydavateľstva. Takže narodeniny môžeme oslavovať dvakrát, raz dokonca spolu so samostatným Slovenskom.

Podľa čoho si vyberáte tituly, ktoré vydáte?
Snažíme sa vybrať z ponuky rukopisov to najlepšie a najmä to, čo má šancu zaujať súčasného čitateľa. Nekúpené a nečítané knihy patria k tým najsmutnejším veciam na svete. Veľa autorov sa rokmi zžilo s naším vydavateľstvom a tým sme vydali a vydávame všetko, čo napíšu, pokiaľ to zodpovedá ich a našej úrovni. Jazyk a štylistika sa u nás stále nosia a naše texty patria stále k tým najlepšie apretovaným.

Na ktorú knihu ste najviac hrdí?
Na tú, ktorá práve vychádza.