Stejně jako na albu Přítel člověka, i tady dominuje harmonium. Tento klávesový nástroj s charakteristickým zvukem podobným varhanám i tahací harmonice (mezi kostelem a hospodou) určuje výraznou měrou celkovou atmosféru alba. Není to ale pouze harmonium a zpěv. Také autoharfa je dalším zajímavým nástrojem. S autoharfou (a baskytarou) na CD přispěl Jardův častý koncertní spoluhráč, písničkář Fanda Holý. V menší míře, ale rovněž důležitě, přispěli i další Jardovi spřátelení muzikanti – Mourad se svou mandolínou a Jayk s rytmickými nástroji.

Jarda Svoboda exceluje jako textař i na své solóvé nahrávce. Tentokrát jsou písně daleko osobnější a texty více básnické. Na rozdíl od klasické písničkové formy je zde mnohem důležitější celkové sdělení, které tyto osobní nahrávky nabízí. Víra v sílu slova se promítá do každého verše, sloky, písně, které se na albu nacházejí. Písničkářství Jardy Svobody má na albu osobitý charakter, písničky k „táboráku“ budete objevovat na této nahrávce obtížně.