Stádo krav z menšího statku je kvůli podezření na BSE (Nemoc šílených krav) odsouzeno k utracení. Zvířata nakládané do vozů, ale vycítí blížící se hrozbu, vzbouří se a pokusí se utéct. Lidé na ně začnou pořádat hon, ale stádo pod vedením krávy Bely se ukáže být v mnoha ohledech inteligentní a prozíravé a řadu nástrah prokouknou, zneškodní, nebo prostě jim uniknou. Vzájemným soubojem o to, kdo s koho, se na obou stranách vyčerpávají síly i stoupá agresivita. Právě člověk se uchýlí k brutálnímu, nízkému a na nic se neohlížejícímu vybíjení, které už má pramálo společného s původní veterinární prevencí. Na straně druhé se však najdou i lidé opačného smýšlení, kteří mají pro krávy na útěku pochopení, sympatizují s nimi a snaží se jim pomoci. Jde totiž více o souboj člověka s narušenou konvencí řádu, než o jakékoli přímé ohoržení života člověka zvířetem či jiných zvířat. Hrdinky touží jen po jediném, po svobodném životě v přírodě, v níž jsou ale náhle nuceny se také učit žít a přežít. V přírodě, kde je nikdo nenakrmí, nepodojí, nenadopuje léky, přírodě, jíž se sami musejí přizpůsobit. Poznávají, co je to hlad, zima, strádání i bolest. Přebírají lidské rysy a nastavují nám lidem zrcadlo, kam je a není možné zajít v zahrávání si s přírodou. S postupujícím časem v nerovném souboji však zůstává jen hlavní hrdinka, vůdčí kráva Bela, která je postavena před závažné rozhodnutí volby – zachránit si holý život či za velkého rizika pokusit se zachránit vlastního potomka. Obětuje se, morálně vítězí nad námi všemi, ale je jen a jen na přírodě, zda ji nechá težce zraněnou přežít.

Tento baladicky laděný příběh s mimořádným emocionálním nábojem a morálním apelem určitě zaujme nejen svým prostým sdělením, že lidé nejsou tady proto, aby se stali krutými pány tvorstva, ale proto, aby se naučili žít v souladu s přírodou a nikomu neubírali právo na svobodu a vlastní život.