"Narodil se 29. listopadu 1964 v Košicích. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou
v Bratislavě, obor ekonomika zahraničního obchodu. Byl redaktorem časopisu Literární týdeník (1988-1989), šéfredaktorem literárního měsíčníku Dotyky, později šéfredaktorem týdeníku Mladé rozlety a ředitelem galerie Bibiana. Zemřel tragicky 28. dubna 1999.
Autor portrétu Josefa Urbana s názvem Po bouřce je Palo Susa.
Tvorba :
Poezie :
Malý zuřivý Robinson (1985), Hluchoněmá hudba (1989), Kniha polomrtvých (1992), Sněženky & Bible (1996), Voda, co mě drží nad vodou (1999, posthuma), Dnes není Mikuláše (2000), Blízko, ale stále dále (z pozůstalosti, 2001)
Esejistická tvorba :
Utrpení mladého poety (1999), Blízko, ale stále dále (2001)
Popové texty :
Výstřel z motyky (1990) - vydal společně s M. Bančejem a J. Litvákem
Tvorba pro děti a mládež:
Dobrodružství vranky Danky (1995)
Rozhlasová hra :
Známe své lidi (1990)
"Jozef Urban vstoupil do slovenské poezie razantně: za básnický debut z r. 1985 dostal Kraskovu cenu. Razantně a zároveň paradoxně zněl i titul prvotiny: Malý zuřivý Robinson. Paradox zůstal jeho pracovním nástrojem i nadále. V debutu se dvacetiletý mladík loučí s barevným světem dětství a vstupuje do šedé dospělosti ... Urban poslední básnické knihy Sněženky a bible ("symboly jara a víry", věčně se opakující přírody a metafyziky kultury) je již dospělým a všestranně vyspělým třicátníkem ... Intelekt a racionalita vstoupily do Urbanové poetiky. Nemá rád pološero, významovou rozplývavosť, tajemná zákoutí, které kamufluje hloubku. Je jasný a ostrý jako břitva. Může si to dovolit, protože pronikl dovnitř věcí, které se týkají člověka. Je v tom zkušenost i poznání, obojí servírované přesným a hutným jazykem, ve kterém se daří ironii a sebeironii, sarkasmu i trochu hrané skepsi, ale když na to přijde, i "opravdovosti" a nakonec i velkému slovu. " < br>
Vladimír Petrík "
