V jedné chvíli bylo moře pusté a prázdné, a okamžik poté se na něm objevily lodě připlouvající od jihu. Byly to krasavice. Jejich přídě a zádě, na špicích ozdobené zlacenými hlavami šelem, se obloukem zvedaly do výšky a zdálo se, že ty lodi poháněné stříbrnými křídly vesel na vodě tančí.“
„Prožil jsem nádherné dětství, dokonalé alespoň z pohledu chlapce. Vyrůstal jsem mezi muži. Byl jsem svobodný, volný jako pták, nezkrotný, neobtěžovali mě žádní kněží, neplatily pro mě žádné zákony a povzbuzovali mě k bojechtivosti.“
Anglický chlapec Uhtred se narodil v devátém století jako syn northumbrijského velmože. V deseti letech osiřel, upadl do zajetí a dánský válečník ho přijal za vlastního a naučil vikinským způsobům. Uhtredův osud je však nerozlučně spojen se západosaským králem Alfredem, jenž vládne jedinému anglickému království, které ještě odolává náporu Dánů.
Uhtred dorůstá v bojích mezi Angličany a Dány a za střetů mezi křesťanstvím a pohanstvím. Dlouho si není jistý, ke které straně se věrně a natrvalo přidat, až ho krveprolití za jednoho zimního úsvitu přitáhne k Angličanům. Práh mužnosti překročí v okamžiku, kdy Dánové zahajují svůj dosud nejprudší útok na Alfredovo království. Sňatek jej připoutá ještě pevněji k Západním Sasům, a když se jeho žena a dítě ztratí v chaosu za dánského vpádu, musí se v bitvě na mořském pobřeží utkat s nejsilnějším z vikinských náčelníků. Tam také v hrůze střetnutí hradeb štítů poznává, komu se zaváže věrností a kam skutečně patří.
