Moře příběhů – příběhy moře rozhovory Andrey Vernerové s veterány československé námořní plavby Jakubem Freyem, Olegem Harnou, Jaroslavem Putnou, Oldřichem Černíkem, Václavem Kotrbatým a Jiřím Vernerem.
Třebaže jsme vnitrozemský stát, po desítky, ba stovky let jsme měli – a máme! – námořníky. Po dlouhá desetiletí jsme měli i lodě a vlastní rejdařství. I když je to dnes již minulost, zapomenout nelze. Stovky bývalých námořníků se stále setkávají a vzpomínají.
Vraťme se tedy do dob, kdy se pod československou a později českou vlajkou plavily lodě po všech mořích a oceánech a na jejich palubách odvážní muži odváděli svou náročnou práci, propojenou s velkou láskou ke svým plavidlům a hlavně k moři. Před více než třemi desítkami let jsem udělala několik rozhovorů se starými námořníky. Tehdy jsem pro ČNP – jako neoficiální, neboť zakázanou činnost při své práci v ČTK – dělala podnikový časopis Maják.
Rozhovory byly – v omezeném počtu stran – určeny právě do tohoto periodika. Desítky let poté se našly při úklidu půdy v jedné staré krabici. Vzpomínky dávných námořníků mě tak uchvátily, že jsem se rozhodla udělat z nich knížku. Zážitky mariňáků, kteří již před časem odešli do námořnického nebe, jsem doplnila o rozhovor se svým manželem, námořním kapitánem nyní v důchodu. Výsledkem je tato kniha, obohacená navíc o zajímavosti, které s námořnickým řemeslem souvisejí a před desítkami let vycházely v podnikovém časopisu Maják. Tam, kde to bylo možné, jsou uvedena základní data a fotografie, které nám poskytli rodinní příslušníci.
Začneme-li vzpomínkou na kapitány, kteří, ač českého původu, se plavili ještě za Rakousko-Uherska, a skončíme povídáním o práci v „cizích službách“ na přelomu 20. a 21. století, protože naše republika už jejich práci nepotřebovala, obsahuje tato kniha téměř sto let života našich námořníků. Začtěte se s námi do jejich vzpomínání a snad pochopíte, co moře pro naše muže a jejich rodiny znamenalo – a pro mnohé dosud znamená.
