Léta Páně 1802 našli archeologové v římských katakombách dosud neznámý, 1 500 let starý hrob vytesaný ve skále. Na náhrobku mohli přečíst stále zřetelný nápis
Lumena Pax Tecum Fi, který přeskládáním dal podobu
Pax Tecum Filumena – Pokoj Tobě, Filumeno. Atributy mučednictví a panenství bezpečně napovídaly, že se jedná o místo posledního odpočinku křesťanské mučednice raných dob Církve svaté. Nic bližšího se o dotyčné zemřelé nevědělo, její život zůstával neproniknutelnou záhadou. Až ona sama tuto hádanku o pár let později rozluštila a prozradila o sobě to nejdůležitější při zjevení jedné řeholnici.
Kniha Tichá růže mučednictví je beletristickým zpracováním jejího života – života sv. Filomény, třináctileté dívky, která kvůli slibu zasvěcení se Kristu Ježíši odmítla nabídku k sňatku od samotného císaře a raději podstoupila mučednickou smrt, než aby se tomuto slibu zpronevěřila. Popisuje životní drama dívky, která se nebála toho, před nímž se třásl celý tehdejší svět, a která zázračně přestála četná krutá muka, která jí zhrzený panovník připravil. Popisuje střet její ryzí a nezkažené víry, čistoty srdce a mysli se zvůlí a zkažeností představitele nejvyšší světské moci, která je bezmocná tváří v tvář člověku, třebas i takto mladé dívence, jež může vše v Tom, který jí dává sílu (Flp 4,13).
