Jidáš byl Ufon

Děj šestice povídek v nové knize Štěpána Kučery nás jako nějaká globální zvonková dráha proveze z podzemí chrámu Hagia Sofi a v Istanbulu do podzemí pražské Krannerovy kašny, z džungle brazilského ostrova Paqueta, přes bažiny v meandrech řeky Mississippi až do fatamorgánunosných syrských pouští, a nakonec půvabnou zkratkou zemským jádrem z Jizerských hor až do australského pohoří Stirling Range. Hlavními hrdiny Kučerových textů však nejsou jejich hrdinové, ale sám text. A tak se tu spisovatel setkává se svou postavou jako rovný s rovným, děj knihy podzemní chodbou vyúsťuje do života svého autora, fikce vítězí nad realitou v nároku na skutečnost. Pozorný čtenář dokonce najde klíč k pointě jedné povídky v jiné. To vše je okořeněno přesnou dávkou vtipu.A na své si přijdou i milovníci tajemna: úvodní langdonovský pastiš se v literárních dějinách nejspíš octne mezi texty s nejvyšší hustotou záhad na jednu stránku. Ostatně, všech sedm topoi knihy jistě na zemském povrchu vytvoří nějaký obrazec, takže stačí vzít glóbus, špendlíky a pevnou nit — a dát se do práce.