Vítejte znovu, už poosmé, na našich toulkách po minulosti světa. V předchozích třech dílech naší řady jsme se věnovali zejména událostem v Evropě, které dovedly světadíl z hlubin středověku až na samotný práh moderní společnosti. Jednou z klíčových událostí evropských dějin bylo bezpochyby objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem roku 1492. A právě v její severní polovině, v níž převládali angličtí kolonisté, vznikl o necelých tři sta let později stát, jenž měl běh světa ovlivnit více než kterýkoli jiný - Spojené státy americké.

Doba rané anglické kolonizace je pro dějiny Spojených států v mnohých ohledech zásadní. Právě v té době se totiž utvářely rysy budoucího amerického národa, které se v různých obdobách projevují dodnes: komplex zvláštního či dokonce civilizačního poslání, nezávislost a podnikavost, avšak i sklon k dogmatickému chápání křesťanství a jistá přezíravost k cizím kulturám. Mezi lety 1607-1732 vzniklo na severoamerickém kontinentě 13 osad lišících se jak hospodářskými vztahy, tak i původem a náboženstvím svých obyvatel. Zatímco do jižních kolonií se stěhovali zejména anglikáni toužící zbohatnout na pěstování tabáku a jiných plodin, kteří přitom využívali síly černých otroků dovezených z Afriky, do severní oblasti zvané Nová Anglie mířily zpočátku především různé sekty puritánů, jejichž cílem bylo vybudovat v Novém světě vzorovou náboženskou obec.

Střední kolonie, které Angličané dobyli na Nizozemí, zase vynikaly obchodním talentem svých obyvatel a náboženskou tolerancí. Mezi postavami koloniálních dějin najdeme neohrožené dobrodruhy, náboženské fanatiky, ale i muže vyznačující se nevšední mírou snášenlivosti a upřímné touhy pomoci svým bližním.