Bývalá alchymistka Sydney se svým vampýrským novomanželem Adrianem nachází útočiště na morojském královském dvoře. Vytoužený klid se ale nedostaví: oba je ničí soužití s Adrianovou matkou a nenávist okolí. Nejhorší je ale vědomí, že kdosi unesl jejich kamarádku Jill, a oni s tím nemůžou nic dělat. Vlastně můžou... pokud se odhodlají riskovat vše, na čem jim záleží.
Touha po spravedlnosti nakonec převáží. Sydney a Adrian se vydávají hledat ztracenou kamarádku, na jejímž životě závisí osud všech Morojů. Kdyby totiž Jill jakožto jediná královnina příbuzná přišla o život, musela by královna odstoupit. A právě o to nepřátelům jde.
Svět, jak ho ještě donedávna znali, se mohutně otřásá v základech. A oni dva jsou jediní, kteří tomu můžou zabránit.
Máte o knize více informací než je na této stránce nebo jste našli chybu? Budeme vám velmi vděční, když nám pomůžete s doplněním informací na našich stránkách.
Pokrevní pouta je séria, ktorá nadväzuje na svet zo série Upírska akadémia. Je z pohľadu Sydney (alchymistky) a neskôr aj z pohľadu Adriana (moroja). Prvé tri knihy boli pre mňa úžasným návratom do tohto fantasy príbehu. Hlavné postavy, Sydney a Adrian, mali medzi sebou skvelú chémiu a aj vedľajšie postavy som si veľmi obľúbila. Tvorili totiž nerozľučiteľnú partiu. Každú chvíľu sa tam niečo dialo. Ale ako som sa dostala na štvrtú časť tak som zostala nemilo prekvapená. Zasekla som sa a dostala som takú menšiu čítaciu krízu. V tejto časti sa objavilo striedanie pohľadov a to ma na začiatok dosť brzdilo v čítaní. Pozitívum tejto knihy bol pre mňa vývoj postáv. Ku koncu sa dej našťastie rozbehol a skončilo to napínavo, čo má navnadilo na pokračovanie. V piatej časti sa pre mňa iskrenie medzi hlavnými postavami vytratilo. Taktiež som bola sklamaná z toho ako autorka v tejto sérii všetky napínavé scény urýchľovala. Podľa môjho názoru mohla radšej vynechať niektoré scény a mala sa sústrediť na kľúčové napínavé scény a poriadne ich rozpísať. Pretože som sa vôbec nevedela v tej rýchlosti, ako sa všetko možné dialo, vžiť do pocitov postáv a to mi veľmi chýbalo. V poslednej časti autorka spravila najhlavnejšiu postavu z Adriana aj keď príbeh mal byť najmä o Sydney. Ale nebolo to až také veľké mínus.
Koniec knihy a teda aj celej série bol úžasný a prekvapivý. Chvíľu mi trvalo kým som sa zmierila s tým, že je koniec.
Dlho som sa vyhýbala tejto knihe lebo som nechcela opäť opustiť svet Upírskej akadémie. Rozhodne Pokrevní pouta nemali také kvality ako Akadémia, avšak som nebola úplne sklamaná. Rovnako aj záver série nebol ako Posledná obeť, ale mal aj svoje kvality. Avšak sa mi občas nepáčilo ako autorka udalosť dvoch dní vedela opísať do polstranového odseku akoby sa už veľmi rýchlo chcela cez veľa udalostí dostať ku koncu. Tiež sa mám celkom výhrady voči smrti z jednej z postáv. Akože,... Prečo vôbec? Načo? Plus to, že tá nemenovaná osoba v takom stave v akom bola, stále dokázala bežať pred strigojmi bolo pravdepodobne to najviac fantastické na celej knihe. Tiež nám Richelle odoprela pár odpovedí na záver. Bol odoprený konečne ten zákon, ktorý núti mať panovníka nejakého príbuzného? Čo Christian? A jeho teta? Mala Soňa deti s Michaelom? Kde žije Adrianova matka? Čo jeho otec? A ten liek proti strigojom? A ďalších asi milión otázok, ktoré mi hneď neprídu na myseľ. Rozhodne dúfam ešte aspoň v nejakú maličkú, krátku poviedku, ktorá mi dá všetky moje odpovede, ktoré potrebujem nutne vedieť k životu.
Ale aj tak, drahá Richelle, ďakujem za všetko.
Barbora Hájková
Ověřený zákazník
26.7.2016
Závěrečný díl série Pokrevní pouta v hlavní roli se Sydney, bývalou alchymistkou a Adrianem, morojem z královského rodu, uživatelem éteru a jejím manželem, kteří se stále potýkají s nepřízní osudu ukrytí u královského dvora. Chtějí nejen žít vlastní svobodný život, ale také v první řadě nalézt Jill Mastranovou, princeznu vampýrů a jejich dobrou kamarádku, která byla unesena. Objeví se ale stopa, kterou by mohli sledovat, a tak se tajně vydávají z královského dvora ji hledat.
Poslední díl série z mého milovaného světa vampýrů s sebou nesl spoustu nečekaných zvratů a překvapení, která tento svět obrátila vzhůru nohama. Myslela jsem si, že Richellin styl psaní a typy zvratů mám již, po těch 20 knihách, které jsem od ní četla, prokouknuté, ale ne. "Překvápka", která vyvstávala z okolností mě nutila divit se tak, až mi padala čelist.Nahlížíme zde nejen na vztah Sydney a Adriana, ale i Rose a Dimitrije a dalších. Moc se mi líbilo, že zde byly spojeny všechny světy, vampýrský, magický, alchymistický, ale i Bojovníků světla, jakoby se s námi knihy a celý příběh loučily. Naposledy jsme mohli nahlédnout do všech příběhů a rodin. Pro mne to byla v podstatě závěrečná scéna divadelní hry, kdy všichni herci, záporáci i hrdinové, hlavní postavy i ty vedlejší, vystoupili na jeviště, chytili se za ruce a s úsměvem se uklonili divákům. Byla to taková malá derniéra.
V knize se bylo stále čemu divit, co obdivovat a čemu se smát. Děj byl skvěle spletený, ačkoli rozuzlení - například - Sukuby se to nerovnalo.
Konec rozhodně nebyl tragický, ale i tak jsem plakala, protože Vampýrská akademie a její sourozenec Pokrevní pouta mi natolik přirostla k srdci, že jsem se s nimi nedokázalarozloučit. Samozřejmě si vše mohu přečíst znovu, ale "Je jen jedna šance číst knihu poprvé." (Sukuba).
Zároveň bych ale ocenila ještě alespoň jednu knihu, která by "dořešila" příběh Rose a Dimitrije, jejich vztahu, lásky a dalších okolností. Ne, nemluví ze mě závislost na jejich příběhu, ale jejich dějová linka mi přišla příliš otevřená na to, abychom se s nimi už nesetkali. Dovoluji si tedy doufat, že přijde ještě další kniha.
Sydney mi opravdu přirostla k srdci a ačkoli jsem se s ní neztotožnila tolik jako s Rose, stále je mým typem postavy. Velmi obdivuju její inteligenci, rozvážnost, odvážnost a odhodlání ochránit všechny, které miluje, za každou cenu.
Adrian je již rozvážnější a stále více okouzlující. Jeho ohromující láska, kterou chová k Sydney je obdivuhodná a naprosto pohlcující pro věčné romantiky jako jsem já.
Rose a Dimitrij se mi v této sérii moc nelínili, ale v tomto díle jakoby se něco změnilo a já měla zpět své milované postavy z VA.
Celá kniha se odehrává na mnoha místech, ale dvě byla hlavní. Královský dvůr a Palm Springs.
Obě významná místa se nám opět ukázala z trochu jiného úhlu pohledu a doufám, že se na ně ještě podíváme.
Na Richellin styl psaní jsem tak navyklá, že jsem si jistá, že se něco z něj odráží i v mé tvorbě. Je to skvělý jednoduchý styl, který je mi blízký, a který užívá ICH-formu.
Obálka je také krásná a pro knihy Richelle tak typická. Postavy a přikrášlené pozadí s jednou specifickou barvou.
V celé knize si nejsem vědoma žádných pravopisných chyb, což je super.
Anonymní čtenář
Neověřený nákup
22.6.2015
Názor čtenáře
je to zasna kniha nemohla jsem se odtrhnout a ma to naprosto epicky zaver jak pro adriana a sydney tak i rose a dimitrij prijdou na jednu novinku :) rozhodne doporucuji precist....a vubec vsechny knizky od richelle mead
Richelle Mead je autor na seznamu NY Times a USA Today bestsellerů, píše fantasy knih pro dospělé a mládež. Původně pochází z Michiganu, nyní žije v Seattlu ve státě Washington, kde na plný úvazek pracuje na svých třech sériích. Než se stala spisovatelkou, vyzkoušela si několik různých kariér. Získala diplom z několika fakult - svobodné umění, náboženství a učitelství pro středí a vysoké školy. Nakonec se rozhodla, že svou cestu vidí ve psaní, ale je přesvědčená, že všechno její vzdělání ji na to připravilo.
Richelle, celoživotní čtenář, byla vždy fascinována mytologií a folklórem. Když nepíše, dívá se na špatné reality show, cestuje, zkouší zajímavé koktejly nebo nakupuje oblečení. Spoustu oblečení. Sama o sobě tvrdí, že je závislá na kávě, neustále bojuje (a prohrává) s prokrastinací, je zapálená pro všechny vtipné a zábavné věci.
Série Vampýrská akademie je její nejprodávanější. Byla na seznamu bestsellerů NYTimes a US Today, získala ocenění do Americké knihovní asociace a byla přeložena do třiceti jazyků.
Nakladatelství DOMINO vzniklo v roce 1997, což byla pro založení nakladatelství krajně nevhodná doba. Už vyhasl boom z počátku devadesátých let, kdy čtenáři nakupovali z čiré radosti, že si můžou pořídit dobrou knihu i jindy než ve čtvrtek, aniž předtím museli vystát dlouhou frontu.
I když to tenkrát mnozí považovali za nerozumný čin, navzdory všem (jistě dobře míněným) varováním jsme DOMINO založili. Věřili jsme totiž, že dobré knihy si cestu ke čtenáři vždy najdou. Anebo spíše naopak – že čtenáři neztratí zájem o dobré knihy. A právě takové jsme měli v úmyslu vydávat.
Mnohé se od té doby změnilo, základ však zůstává stejný: ve všech edicích se našim čtenářům snažíme nabídnout pouze takové knihy, které stojí za to číst. Od žánru new adult přes romány pro ženy až po historické romány.
Chtěli byste si prohlédnout všechny své recenze na jednom místě a podělit se o ně s ostatními čtenáři? Aktivujte si čtenářský profil, kde můžete zvyšovat svou knihomolskou úroveň.
Několik z nich se zavrtělo na židlích. Možná to byl signál, že ho konečně začínají chápat. Na druhou stranu to ale úplně klidně mohly být hemoroidy. U státních zaměstnanců člověk nikdy pořádně neví, na čem je.
PDF
PDF
