Rozhodující význam pro duchovní poznání přísluší meditativnímu spoluprožívání běhu roku. K tomuto tématu jakož i k pozorování vnitřní podstaty velkých svátků roku se Rudolf Steiner během svého anthroposofického působení znovu a znovu vracel. V ročním koloběhu je takových svátků sedm: svátek Michaela - Vánoce - Epifanias - Velikonoce - Nanebevstoupení - svátky Svatodušní - svatého Jana.

Můžeme říci, že toto téma je jednou z nejdůležitějších částí anthroposofické kristologie, která sama opět proniká všechny ostatní oblasti anthroposofického bádání, kosmologii, duchovní stavbu světa a člověka, duchovně-vědecké pozorování dějin a moderní zasvěcovací cestu, jež spojuje v jednotný celek.