Temnější odstíny Švédska

E-kniha

Åsa Larssonová

Eva Gabrielssonová

Henning Mankell

Henning Mankell je jedním z nejčtenějších švédských autorů. Na celém větě se prodal třicet milionů jeho knih. Mankell je vášnivý cestoval, žil střídavě ve Švédsku a v Mosambiku. Proslavil se sérií o komisaři Wallanderovi, v které se odráží jeho "snaha o pochopení našeho strašného světa a hledání způsobů, jak ho změnit".

John-Henri Holmberg

Stieg Larsson

Stieg Larsson, plným jménem Karl Stig-Erland Larsson (* 15. srpna 1954, Skellefteå - 9. listopadu 2004, Stockholm), druhý nejprodávanější autor beletrie na světě za rok 2008[1], byl švédský novinář, spisovatel, komunista a odpůrce pravicového extremismu, který ve světě proslul především svojí trilogií Milénium. Narodil se 15. srpna 1954 nedaleko města Skellefteå na severu Švédska. Když bylo v roce 1995 ve Švédsku osm lidí zavražděno neonacisty, tento novinář se stal jednou z nejvýraznějších osobností při zakládání organizace Expo a s ní i stejnojmenného časopisu, ve kterém později pracoval jako šéfredaktor. Čtvrtletník vychází dodnes, obsahuje převážně investigativní články na téma nacionalismu, rasismu, nedemokratického a antisemitského smýšlení. Magazín důrazně vystupuje proti extremistickým pravicovým hnutím. Kromě práce pro Expo byl zpočátku politickým aktivistou za Kommunistiska Arbetareförbundet (Komunistickou dělnickou ligu), pracoval jako fotograf, editor trockistického Fjärde internationalen a byl dopisovatelem pro týdeník Internationalen. Na rok se stal předsedou největšího švédského fanklubu science fiction. V letech 1977–1999 působil jako grafik v největší tiskové agentuře ve Skandinávii Tidningarnas Telegrambyrå. Právě zde se v 90. letech zrodila myšlenka psát detektivní sérii Milénium. Do své smrti stihl o novináři Mikaelu Blomkvistovi a svéhlavé Lisbeth Salanderové napsat jen tři romány, které byly všechny poprvé vydány až po jeho smrti - Muži, kteří nenávidí ženy (Män som hatar kvinnor, 2005), Dívka, která si hrála s ohněm (Flickan som lekte med elden, 2006), Dívka, která kopla do vosího hnízda (Luftslottet som sprängdes, 2007). Všechny tři detektivky načetl Martin Stránský pro nakladatelství OneHotBook. Na motivy trilogie byly natočeny tři navazující filmy. První, režírovaný dánským režisérem Nielsem Ardenem Oplevem, měl ve Švédsku premiéru v lednu 2009, druhý, režírovaný švédským režisérem Danielem Alfredsonem, byl do kin uveden téhož roku v září. Premiéra poslední části, kde si režii zopakoval Daniel Alfredson, ve Švédsku proběhla v listopadu 2009 a filmy se postupně dostávají do distribučních sítí kin na celém světě. V České republice měl první film premiéru 1. července 2010, druhý film 11. listopadu téhož roku a poslední film má premiéru 16. prosince. Stieg Larsson zemřel ve Stockholmu 9. listopadu 2004 na těžký infarkt. Larsson ve svém notebooku, který má nyní v držení jeho dlouholetá partnerka Eva Gabrielssonová, zanechal rozepsaný čtvrtý román a existuje předpoklad, že Larsson napsal i synopsi pro pátou a šestou knihu plánované desetidílné série. Přestože od jeho úmrtí uplynulo již mnoho let, stále panují neshody ohledně jeho dědictví. Autor napsal neověřenou poslední vůli, která je považována za neplatnou. Jeho životní partnerka Eva Gabrielssonová, kterou si nikdy nevzal, tak nemá nárok na dědictví. Žila s ním přes třicet let, ale podle švédských zákonů ani přesto nesmí dědit. Majetek a autorská práva tedy připadly autorově rodině – otci a bratrovi, se kterými se teď Gabrielssonová soudí. Larssonovi fanoušci dokonce založili organizaci na finanční podporu Gabrielssonové – vybírají peníze, které pokryjí její výdaje za soudní proces. Ta mezitím chystá vydat vlastní knihu o dění po partnerově smrti nazvanou Rok po Stiegovi. Jako jeden z důvodů, proč se s Larssonem nikdy nevzali, uvádí Gabrielssonová strach o vlastní bezpečí. Vzhledem k jeho práci pro organizaci Expo a jeho dalším aktivitám, zaměřeným proti extremistům, vyhrožovali Larssonovi jeho názoroví odpůrci několikrát smrtí. V případě sňatku by manželé museli podle švédských zákonů zveřejnit svou trvalou adresu, což si autor nepřál. Larssonova rodina si přála pokračování série, nakladatel s nabídkou jeho sepsání oslovil švédského spisovatele a novináře Davida Lagercrantze. Jeho román s názvem Dívka v pavoučí síti vyšel v roce 2015. Gabrielssonová s pokračováním v Lagercrantzově podání nesouhlasila.

V nakladatelství Host se dlouhodobě snažíme čtenářům zprostředkovávat pestré literární zážitky a být pro ně zárukou kvality. Proto lpíme nejen na vysoké literární úrovni vydávaných titulů, ale i na prvotřídních překladech, redakční práci a celkovém grafickém zpracování.

V současnosti připravujeme okolo sto padesáti titulů ročně a oslovujeme čtenáře takřka všech žánrů a věkových kategorií.

Jsme rádi, že se nám daří objevovat nejen nové české autory, ale i nové čtenáře, kteří s nadšením propadají jejich příběhům. Dobré jméno našich autorů i získaná ocenění nás utvrzují v tom, že naše důsledná péče o knihy – od rukopisu až po poslední detail – má smysl.

Bohatá je i sekce překladové literatury. Vybíráme rozmanité příběhy z celého světa, které spojuje čtivost, literární kvalita a v neposlední řadě i pečlivý překlad. Čeští čtenáři se díky nám mohli seznámit s autory, jako jsou Olga Tokarczuková, Fredrik Backman či Muriel Barberyová.

Další nedílnou částí naší produkce je krimi. Je pro nás důležité, že na pozadí kriminálních případů autoři reagují i na aktuální témata. Jedním z nejdůležitějších milníků našeho nakladatelství bylo vydání prvního dílu série Milénium Stiega Larssona, který na českém trhu odstartoval fenomén severské krimi.

V posledních letech posilujeme i v rámci sci-fi a fantasy a literatury pro děti a mládež. V tomto směru se nebojíme sáhnout i do zatím neprobádaných oblastí a přinášet na český knižní trh nové trendy.

Svět se mění – ať už jsou to proměny společenské, politické, nebo umělecké. Vždycky tu naštěstí budou knihy, které dokážou změny zachytit. A právě ty najdete v sekci populárně-naučné literatury.

Historie nakladatelství Host se pojí se stejnojmennou literární revue. Ta vznikla už v roce 1985 jako samizdatový sborník a její výrazný rozvoj spadá do druhé poloviny devadesátých let, kdy redakce prošla generační obměnou a její vedení převzali Miroslav Balaštík a Tomáš Reichel. Ti spolu v roce 1996 také založili nakladatelství, zaměřené zpočátku na vydávání poezie a literárněteoretických knih, které do naší produkce spadají i v současnosti. Nakladatelství vlastní Miroslav Balaštík, Tomáš Reichel a Martin Stöhr, kteří si do dnešního dne drží svou nezávislost.

S našimi knihami, autory i naším týmem se můžete setkat na mnoha autorských čteních, besedách nebo knižních veletrzích (např. pražském Světě knihy nebo Podzimním knižním veletrhu v Havlíčkově Brodě), literárních festivalech a dalších kulturních či prodejních akcích.