Samantha Geimerová, dívka, která se stala obětí nechvalně známého sexuálního útoku Romana Polanského, v těchto trpkých a překvapivých vzpomínkách prolamuje třicetileté mlčení. Rekapituluje události toho dne a jejich celoživotní následky.
Březen 1977, jižní Kalifornie. Roman Polanski jede v pronajatém mercedesu po Mulholland Drive do domu Jacka Nicholsona. Vedle něho sedí Samantha Geimerová, dívka toužící po kariéře herečky, která nedávno přijela z Yorku v Pensylvánii. Je jí třináct let. V soudních dokumentech jsou zaznamenána nezpochybnitelná fakta o tom, co se v následujících hodinách stalo. Polanski Samanthu několik hodin fotografoval – na terase s výhledem na Hollywood Hills, na kuchyňském stole, ve vířivce nahoře bez. Popíjeli při tom víno a nechyběla ani droga metakvalon. Postupně opadávaly zábrany a ztrácela se původní nevinnost jejich setkání. Život mladé dívky se nenávratně změnil – ve svém vlastním příběhu navždy hrála kompars.
Případ Polanského po celé měsíce vládl médiím ve Spojených státech i v zahraničí. Ale i přes rozsáhlé zpravodajství zůstává hodně o tom dni i o dívce v centru toho všeho zahaleno tajemstvím. Snad každý má nějaký názor na známého režiséra a na dívku, kterou podle obžaloby omámil drogami a znásilnil. Kdo byl tím dravcem? Kdo byl kořistí? Byla ta dívka nevinnou obětí nebo prohnanou lolitou šikovně řízenou svou ambiciózní matkou? Jak mohlo tak katastrofálně selhat trestní soudnictví ve vztahu ke všem zúčastněným? Co se stalo se Samanthou, mladou dívkou navždy spojenou s touto nejznámější hollywoodskou historkou, po útěku Polanského ze země? Samantha, stejně jako Polanski, byla více než třicet let od událostí té noci na útěku.
Tato kniha nás zavádí mnohem hlouběji, než titulky v médiích. Představuje nám třináctiletou dívku, která byla rozumnější, než její vrstevnice, ale současně byla velice zranitelná. Tím, že Samantha poprvé vypráví svůj celý příběh, chce znovu získat svou identitu a ukazuje, že je možné se změnit z oběti na přeživšího, nahradit nejasnosti jistotou a hanbu.
