Děvčátko z divočiny

Přečtená

K 10. narozeninám přivážejí rodiče Lence ze služební cesty neobyčejný dárek - děvčátko nalezené uprostřed sibiřské tajgy. Asi osmiletá dívenka před třemi léty osiřela. Zůstala v divočině sama se stádem ovcí a třemi psy. Nejraději chodí nahá, po čtyřech, rve se se psy o syrové maso, loví ryby a drobná zvířata.

Holčička si v novém prostředí zvyká velmi těžko. Lenka, která od mala toužila po sestřičce, k dívence přilne. Říká jí Jano. Zbožňuje Janu, i když později poznává, že se s novou sestrou není vždy posvícení. Jana nechápe vymoženosti doby - televizi, světlo, mobil. Mnohým z těchto věcí se podívá na zoubek.

Jana se učí začleňovat do společnosti, přesto nezapře svůj původ. Rozumí psí řeči, dovede léčit pomocí bylinek, setkat se se svými zesnulými. Kolem Jany je toho - kromě ní samotné - i mnoho nevysvětlitelného, tajuplného. O tom všem se dočte čtenář nejen v této knize, ale i v pokračování pod názvem Tajemno kolem děvčátka z divočiny.