Co mě vedlo k napsání těchto vzpomínek na službu u výsadkových jednotek v bývalé Československé lidové armádě? Málokdo, mimo pár vysloužilých zbrojnošů ví, že před hadrovou revolucí existovaly v bývalé armádě zpravodajsko-diverzní a průzkumné výsadkové jednotky. Místa jejich dislokace jsou spojena se jmény Prešov, Holešov a Prostějov. Možná se ještě najde pár těch dříve narozených, kteří si vzpomenou na jména jako Zákupy, nebo Stráž pod Ralskem, to byla místa, kde tyto jednotky vznikly než byly v pozdější době redislokovány na východ naší vlasti, právě do Prešova.
Na mapě našich luhů a hájů ale existují ještě dvě místa, kde byly výsadkové jednotky dislokovány. Byla a je to doposud Chrudim a také Luštěnice. V Luštěnicích už kasárna nejsou a tím pádem ani vojenský útvar. Dříve tam byly dva útvary a sice 1. rota zvláštního určení, krycí číslo 9669 a ještě před ní 1. Výsadkové výcvikové středisko, krycí číslo 1910. Právě o posledním jmenovaném útvaru je tato kniha. Jsou to vzpomínky na základní vojenskou službu u tohoto střediska, kam jsme narukovali. Nemuseli jsme absolvovat žádné přijímací řízení, nemuseli jsme běhat s pneumatikou nad hlavou, ani hledat ve vnitřnostech dobytka hozenou minci a to vše za řevu nějakého instruktora s vyholenou hlavou. T aké jsme během naší služby nekonali žádné armádní poutě do Lurd. Po skončení služby jsme nedostávali žádné prsteny, jen razítko propuštěn do zálohy.
Byli jsme mladí a těšili se, jak jednoho dne skončí naše vojenská služba a my se vrátíme domů ke svým mámám. O tom jak probíhala naše služba, se dočtete v této knížce.