Kniha je autobiografickým zpracováním zážitků, které si autor přinesl ze svého ročního působení v Izraeli, kam odcestoval ve svých dvaceti letech.
V zemi pracoval ilegálně a bez pracovního povolení. Jeho příběh seznamuje českého čtenáře s neobvyklým prostředím ilegálních pracovníků z celého světa, z nichž někteří se vydali do Svaté země za dobrodružstvím, jiní jako uprchlíci ze států na pokraji chudoby. Tento trend, jenž byl v Česku lukrativním zejména na sklonku tisíciletí, je autorem zmapován z pohledu obyčejného maloměšťáka, někdejšího učně plzeňské Škodovky, jenž se ocitá v kontrastujícím prostředí luxusních hotelů.
Popisuje každodenní boj o vytrvání a vyhnutí se deportační cizinecké policii, která vnáší do řad ilegálních pracovníků všudypřítomnou obavu.
To vše na pozadí druhé intifády a v atmosféře bezpečnostních opatření, přijatých Izraelem před i během propuknutí americko-irácké války na jaře roku 2003.