Reprodukce

Jeden z nejosobitějších brazilských romanopisců současnosti nabízí hořce ironický obraz naší doby.

Velké nedorozumění způsobí, že se muž nazývaný „student čínštiny“ ocitne v policejní cele, místo toho, aby odletěl na plánovanou cestu do Číny.
Student je typickým představitelem současné informační společnosti: vděčný čtenář internetových zpráv a blogů, který si sám o sobě myslí, že má encyklopedické znalosti a na všechno názor. Přitom jen přejímá myšlenky, kterým nerozumí. Žije mezi realitou a virtuálním světem v jakémsi paranoidním prostoru s pocitem ohrožení.

Zmatek ve studentově hlavě je jen jednou z podob nedorozumění, s nímž se potýkají všechny postavy románu, jak policejní komisař, zapletený do historky o domnělém otcovství, tak jeho kolegyně, která propadla evangelikálnímu hnutí. A hlavně učitelka čínštiny, která se pokouší vrátit do své země, aby si mohla zopakovat zničené dětství.

Každá z postav má svoji verzi skutečnosti a ve chvílích, kdy se jejich pohled na věc střetne, nabývá román na hloubce, ale také jiskří osobitým až drsným humorem. Dochází přitom k celé řadě reprodukcí v různých významech – lidé reprodukují cizí myšlenky, reprodukce uměleckých děl nahrazují originály, zatímco někteří zoufale usilují o reprodukci umělou, jiní se reprodukovat odmítají, a ač se to na první pohled nezdá, originality kolem nás ubývá.

Na to všechno poukazuje román, jehož četba nabízí hodnotnou zábavu, podněty k zamyšlení i spoustu kuriózních informací.