Mladá Rynanka Runa je unesena do znepřáteleného Arhenu. Netuší však, že to není jen pomsta jejím rodičům-povstalcům, ale zároveň součást velkého plánu, jehož cílem je zničit svět v jeho současné podobě. Přátelství, láska, ale i bolestná zrada ji čekají na cestě za záchranou sebe sama i ostatních.

Osmistěnnou místnost bez oken ozařovalo pouze slabě blikající světlo. Přejížděla očima po stropě a postřehla, že i na něm je cosi namalovaného. Vypadalo to jako rodový strom, jaký viděla kdysi dávno u generála Hratona. Tento však byl podrobnější. U každé větve byl letopočet a poznamenaná jména.
Jak si oči začínaly přivykat na nedostatek světla, rozeznala na poslední větvi své jméno. Runa Torran. Co to má znamenat? Přejela očima po spojnici a celá ztuhla, když rozluštila i to druhé. To přece není možné…? Jak by mohli…?
A ještě něco v šeru rozeznala a v té chvíli měla hrozivou předtuchu. To, co považovala za podivný svícen uprostřed místnosti, ve skutečnosti nebyl žádný svícen. Na kovové konstrukci stál hladký stříbrný válec, ze kterého vedlo osm ramen, na nichž cosi spočívalo – něco, co Runa mylně pokládala za svítilnu. Teď ovšem pochopila, o co se jedná.
Máme tu holku a máme i ten Kámen. Přikročte k akci.