Dobré vychování

Přečtená

 "Ostrý jako břitva", tak označila kritika román slavné irské autorky Molly Keane Dobré vychování (1981), vyprávějící trapný, smutně komický příběh anglo-irské šlechtické rodiny St. Charlesových, která dodržuje tradice spoutané konvencemi a diktátem "slušného chování", neúprosně poznamenávající jejich životy. Přirozené a skutečné city jsou považovány za nepatřičné, žádoucí je jen prázdná zdvořilost, předstíraný zájem o druhé.
Aroon, vysoká obézní dívka z venkovské "dobré rodiny", inteligentně a sarkasticky komentuje společenské události, chytře se posmívá svému okolí, postarším seladonům, vdavekchtivým dívkám, ale i sama sobě. Vyrůstá osaměle a bez lásky - její otec věnuje pozornost milostným pletkám a lovu, matka svým zálibám a malování. Autorka se s mimořádnou citlivostí vciťuje do duševních bojů mladé dívky, věcně a duchaplně líčí její téměř chorobnou touhu po vyniknutí, úspěchu a především po lásce. Ta je však Aroon odepřena - sblížení s mužem bez oficiálního zasnoubení je společensky nemožné -, a tak se zoufale upne na sny o své růžové budoucnosti s vysněným milencem po boku. Všechno, co se jí kdy podaří získat, jsou však jen ubohé náhražky. Pravdu si však Aaron přiznat nedokáže a jen sama sebe neustále přesvědčuje o tom, že "vždycky věděla, jak se má slušná dívka chovat".
Většina postav tohoto skvěle napsaného románu jsou necitliví, sobečtí lidé, kteří zároveň nevybočují z mezí "slušnosti " - a čtenáře nepochybně napadne, kolik paralel lze najít v reálném životě.