Ženské lži

Tato ruská spisovatelka patří dnes ve své vlasti k nejoceňovanějším a nejznámějším autorům. Její otec byl inženýr a matka biochemička. Ljudmila Ulická se odjakživa chtěla zabývat vědou, protože se jí zdálo, že "v tomto oboru může být člověk svobodný". Že to byl mylný názor se ukázalo, když ji téměř uvěznili za překládání samizdatu díla Alexandra Solženicyna. Navzdory mnoha nelehkým životním situacích začala Ulická sepisovat své první povídky, scénáře a rozhlasové inscenace. Dnes žertuje, že byla jen krůček od toho, aby se stala doktorkou biologických věd a nakonec je z ní autorka téměř 50 knih. Všechny její romány jsou z každodenního života, objevují se v nich osudy jejích přátel a známých. To nejosobitější příbězích Ulické je to, že její hrdinky nejsou dokonalé a krásné jako v milostných románech, ale skutečné, reálné, se všemi nedokonalostmi, jaké mají ženy kolem vás. Její první kniha Soněčka a jiné povídky byla vydána ve Francii v 90. letech. V roce 1996 získala francouzskou literární cenu Médicis a jako nejlepší literární dílo roku byl uznán její román Neobyčejný případ Kukockého, který Ulická psala nejprve rukou, poté na stroji a nakonec i na počítači. U nás naposledy v roce 2015 vyšla kniha Zelený stan, v němž grandiózně zachycuje tzv. "malé dějiny" několika přátel na pozadí zásadních historických událostí.

Nakladatel Josef Paseka, literární postava z Krvavého románu výtvarníka a spisovatele Josefa Váchala, inspiroval v roce 1989 Ladislava Horáčka nikoliv k založení podniku zaměřeného na vydávání „obluzenin národa českého“, ale k pojmenování jednoho z prvních soukromých nakladatelství po listopadové revoluci. Na Krvavý román, který se stal první knihou z produkce Paseky, navázalo postupem času mnoho dalších Váchalových děl, včetně Šumavy umírající a romantické, co do rozměrů druhé největší české knihy všech dob.

V devadesátých letech 20. století se v edičním profilu Paseky etablovala především historická literatura. Nejambicióznějším projektem z této oblasti je dodnes edice Velké dějiny zemí Koruny české, historicky první vydání kompletních dějin českých zemí od počátků po rok 1945. Celá řada renomovaných historiků, kteří se autorsky podíleli na „Velkých dějinách“, publikovala v Pasece i další knihy věnované nejrůznějším tématům a osobnostem českých i světových dějin.

Od svého založení až do současnosti vydává nakladatelství i prózy úspěšného českého spisovatele Petra Šabacha. Velký ohlas zaznamenaly také knihy Květy Legátové Želary a Jozova Hanule, jež dosáhly velkého úspěchu i v zahraničí. Mezi kmenové autory patří rovněž básník Pavel Šrut, který mimo jiné napsal a společně s výtvarnicí Galinou Miklínovou v Pasece publikoval oblíbené dětské knihy o Lichožroutech (ocenění Magnesia Litera – kniha desetiletí). Významným počinem nakladatelství je nové, doplněné vydání spisů básníka Vladimíra Holana.

V současné době nabízí Paseka široké spektrum knih různých žánrů. V oblasti překladové literatury pokračuje v projektu souborného vydání díla Vladimira Nabokova, dlouhodobě se věnuje řadě předních světových prozaiků (Alice Munroová, Amos Oz, Salman Rushdie, Roberto Saviano, W. G. Sebald, Steve Sem-Sandberg, Ljudmila Ulická, John Updike aj.) a v posledních letech představuje rovněž řadu nových současných autorů zejména evropských literatur.

Důležitou součást produkce nakladatelství tvoří knihy z oblasti překladové non-fiction. Výrazný ohlas v této sféře v poslední době zaznamenaly knihy amerického akademika a investičního poradce Nassima Nicholase Taleba (Černá labuť, Zrádná nahodilost), k nejúspěšnějším popularizátorům exaktních věd patří již tradičně Brian Greene a John D. Barrow.

Nakladatelství Paseka patří dnes v ČR mezi středně velké nakladatelské domy. Vydává kolem sedmdesáti nových překladových i původních českých titulů ročně, pořádá výstavy a autorská čtení. Do roku 2016 také provozovalo litomyšlské Portmoneum, které je teď majetkem Pardubického kraje. Mnoho knih a autorů Paseky bylo oceněno domácími i zahraničními cenami. I přes výraznou proměnu nakladatelského profilu a rozšíření celkového edičního záběru na současnou českou i překladovou prózu, dětské knihy, kvalitní publicistiku a další žánry zůstává Paseka věrná svým „váchalovským“ základům.