Přečtete na zařízeních:

  • Pocketbook
  • Kindle
  • Smartphone nebo tablet s příslušnou aplikací
  • Počítač s příslušnou aplikací

Nelze měnit velikost písma, formát je proto vhodný spíše pro větší obrazovky.

Více informací v našich návodech

Přečtete na zařízeních:

  • Pocketbook
  • Kindle
  • Smartphone nebo tablet s příslušnou aplikací
  • Počítač s příslušnou aplikací

Více informací v našich návodech

Přečtete na:

Nepřečtete na:

Jak číst e-knihy zabezpečené přes Adobe DRM?

Ivan Blatný v mých vzpomínkách
E-kniha

Brněnský lékař Jan Šmarda v knize Vzpomínky na Ivana Blatného poprvé popisuje dosud málo známé okolnosti ze života svého bratrance, významného českého básníka Ivana Blatného... Číst víc

Nakladatel
Galén
152 stran
3-4 hodiny čtení
Vycházíme z průměrného údaje o rychlosti čtení 230 slov za minutu, od knihy ke knize a od čtenáře ke čtenáři se to však může lišit.

Brněnský lékař Jan Šmarda v knize Vzpomínky na Ivana Blatného poprvé popisuje dosud málo známé okolnosti ze života svého bratrance, významného českého básníka Ivana Blatného (21. prosince 1919 - 5. srpna 1990): od dětství... Číst víc

  • PDF

    Přečtete na zařízeních:

    • Pocketbook
    • Kindle
    • Smartphone nebo tablet s příslušnou aplikací
    • Počítač s příslušnou aplikací

    Nelze měnit velikost písma, formát je proto vhodný spíše pro větší obrazovky.

    Více informací v našich návodech

  • Čeština
Prodej skončil
Ach, mrzí nás to, ale platnost licence na prodej tohoto titulu vypršela. Nemůžeme ji už bohužel prodávat :-(
Další e-knižní vydání

Potřebujete poradit knihu?

Zeptejte se online knihkupce!

Knihomolský pomocník

Proč nakupovat knihy na Martinus.cz?

  • Tituly skladem doručujeme do druhého dne
  • Knihomolská záložka ke každému nákupu
  • Více než 9 000 výdejních míst

Naši skřítci doporučují

Giséle Pelicot, Óda na život. Jan Melvil publishing, 2026
Brněnský lékař Jan Šmarda v knize Vzpomínky na Ivana Blatného poprvé popisuje dosud málo známé okolnosti ze života svého bratrance, významného českého básníka Ivana Blatného (21. prosince 1919 - 5. srpna 1990): od dětství v kulturní, dobře situované brněnské rodině, přes Blatného první básnické pokusy se dostává ke zlomovému okamžiku, kdy Blatný, výrazný člen Skupiny 42 a autor několika klíčových knih poezie, využije po únoru 1948 své cesty s delegací českých spisovatelů do Anglie a 30. března se v Londýně rozhodne pro život v exilu. Poté, co v Čechách proběhne jeho ostudné skandalizování, na kterém se výrazně podílejí i přátelé a ochránci jemu nejbližší, Josef Kainar, Vítězslav Nezval a mnozí další, se nad ním v jeho vlasti rozhostí mlčení. O tom, jak byl přijat cizinou a zda pokračuje ve své tvorbě, nebylo téměř dvacet let nic známo ani jeho rodině, a zrovna tak se nevědělo o jeho duševní chorobě. Janu Šmardovi se teprve v roce 1969 podařilo vyhledat Blatného v Ipswichi, kde básník po předchozích pobytech v několikerých psychiatrických léčebnách získal na delší dobu existenční zázemí a pocit bezpečí; vzhledem ke svému psychickému stavu zůstával však ponořen do samoty a odkázán na péči okolí. Návštěva blízkého člověka, připomínka domova a milovaného Brna prolomila básníkovu životní pasivitu a navyklou obrannou nehybnost: Blatný znovu našel motivaci, začal soustavně psát - a psaní se oddával s až manickou posedlostí. Současně sporadicky udržoval písemný vztah s rodinou Jana Šmardy; různými cestami, zajištěnými bratrancem a zdravotnickou pracovnicí Frances Meachamovou, která vstoupila do jeho života v roce 1977, posílal do Brna dopisy i básně a navázal též kontakty s Josefem Škvoreckým, Jiřím Kolářem a řadou dalších svých literárních příznivců žijících v cizině. Dvě sbírky básní vzniklé v exilu jsou výsledkem jednak Blatným urputně hájeného prostoru pro „pracovní proces“, tedy psaní (ipswichským ústavem bylo schváleno namísto obvyklé terapie manuální prací), jednak dílem obětavosti a organizačních schopností Frances Meachamové: v roce 1979 vycházejí v Torontu v nakladatelství Sixty-Eight Publishers v ediční přípravě Antonína Brouska Stará bydliště a o pět let později Pomocná škola Bixley. Jan Šmarda, detailně zachycující, jak obě sbírky vznikaly, se opírá o obšírné dopisy Frances Meachamové, Josefa Škvoreckého a dalších, především ale o svá vlastní setkání s Blatným: v časovém oblouku let 1919-1990 tak vkládá do historie cenné osobní svědectví o tom, že život za zdí nezničil sílu básníkova slova.
Naše katalogové číslo
153346
Počet stran
152
Datum vydání
1. 7. 2013
ISBN PDF
978-80-7262-997-8
Jazyk
čeština
Nakladatel
Galén
Kategorizace

Našli jste chybu nebo škodlivý obsah? Dejte nám, prosím, vědět!

Nahlásit chybu nebo škodlivý obsah

Máte o knize více informací než je na této stránce nebo jste našli chybu? Budeme vám velmi vděční, když nám pomůžete s doplněním informací na našich stránkách.

Hodnocení

Jak se líbila e-kniha vám?

Víra v budoucnost - to je pochybná ctnost, nemyslíš? Něco stejně pošetilého jako stavět modely lodí do lahví. Víš, jak to myslím - obdivuhodné, ale trochu z toho naskakuje husí kůže.
Kniha: Domov na konci světa (Michael Cunningham), 2013
Domov na konci světa
  • Michael Cunningham