Je neděle 4. června 1978. Ve Finslandu propuká požár, po něm další a další. Celý měsíc tu řádí žhář a mezi obyvateli se šíří strach a panika. Lidé mluví o šílenci, stop pro dopadení pachatele je však málo. 4. června 1978 je ovšem ve finslandském kostele rovněž pokřtěn chlapec. Jmenuje se Gaute Heivoll. A právě toto pojítko se stává východiskem pro rekonstrukci nejrozsáhlejšího případu žhářství v Norsku. Kdo byl onen palič? Proč zakládal požáry? A co chlapec, který byl tehdy pokřtěn a kterého po celý jeho dosavadní život příběh o požárech provázel? Jaké měl životní plány a podařilo se mu je uskutečnit? Gaute Heivoll ve svém silně autobiografickém románu umně splétá vlastní život s vyprávěním o žháři, líčí období svého dětství i dospívání, své touhy a sny i hledání sebe sama na pozadí dramatických událostí v rodné vsi. Svým vyprávěním se dotýká též otázky šílenství v životě každého člověka. Kolik toho musí člověk udělat, aby se ocitl na pokraji zkázy, aby sám sebe zničil? A může ho něco zachránit?