Romány tří mágů

Karáskovu symbolicky dekadentní trilogii Romány tří mágů tvoří Román Manfreda Mcmillena (1907), Scarabeus (1908) a Ganymedes (1925). Podle samotného Karáska se inspirací pro postavu mága v těchto knihách stal jeho tajemný vídeňský přítel, který také ovlivnil autorův postoj k dandysmu.

Román Manfreda Mcmillana se odehrává v Praze, kde se vypravěč sbližuje s démonickým hrabětem Manfredem. Ten ve starobylém městě hledá stopy po chráněnci svého dědečka, zemřelém mágu Cagliostrovi, protože se cítí být jeho současným vtělelním, a svému příteli o životě tohoto čaroděje a okultisty vypravuje. Manfreda ale jako přízrak pronásleduje tajemný Walter More, jehož magickým praktikám se nakonec Manfred neubrání a beze stopy mizí.

Scarabeus je příběh z Benátek. Mladý Gaston se zamiluje do Oresta, jenž se tak na čas vymaní z nerovného vztahu s cynickým a krutým Marcelem. Když Oreste zmizí, pátrání přivádí Gastona do Marcelova zpustlého dóžecího paláce. Postupně se dozvídá o jeho rodovém tajemství – o dávné příbuzné, která se dokonale vyznala v travičství a je pohřbena v sarkofágu právě zde, i o mocné síle jejího skarabea. Kultu zla, jemuž Marcel slouží a jehož svatyní je podzemí paláce, nakonec padne za oběť i Gaston.

Ganymedes, poslední z trilogie, vypravuje o Radovanovi, jehož velmi přitahuje charismatický Adrian Morris patřící do okruhu matčiny společnosti. Adrian, zajímající se o taje rudolfinské Prahy, poznává sochaře Jörna Mollera, který rozluštil záhadu, jak s pomocí kabaly oživit golema, pro kterého je modelem okouzlený Radovan. Umírající Moller pověřil Morrise, aby navždy uspal i sochu. Adrian však bezděky golema znovu oživil a ten ho jako orel bájného Ganymeda odnesl do své říše.